Geheimrat (original) (raw)
宮中顧問官（きゅうちゅうこもんかん）は、皇室または王室が存在する国の官職。多くの場合名誉職的な意味合いが強い。
| Property | Value |
|---|---|
| dbo:abstract | Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527. Od 20. let 17. století se však začal proměňovat v čestný úřad a měl tedy spíše reprezentativní funkci. Souviselo to se strmým nárůstem počtu nositelů tohoto úřadu. Zatímco v 16. století se počet tajných radů pohyboval v rozmezí pěti až 10 šlechticů, za Ferdinanda II. (císařem 1619–1637) už to bylo 20 jedinců (1628) a za vlády jeho vnuka Leopolda I. (císařem 1657–1705) dokonce kolem sto deseti osob (1700). Za Josefa I. Habsburského (císařem 1705–1711) vzrostl jejich počet na 164. Už v roce 1669 byla vytvořena tajná konference, která nahradila tajnou radu jako poradní orgán panovníka především v zahraniční politice a kterou tvořilo maximálně deset skutečných tajných radů. Hodnost skutečných tajných radů dlouho označovala fakticky činné příslušníky císařových poradních orgánů, později se však i ona proměnila ve formální titul, protože někteří z těchto šlechticů dlouhodobě pobývali mimo Vídeň. Čestný titul tajného rady potvrzoval jeho nositeli, že patřil ke dvoru nejurozenějšího světského vládce Evropy, a při nejrůznějších dvorských slavnostech mu garantoval přednostní postavení. V hierarchii rozhodoval služební věk šlechtice. Teprve po tajných radech následovali císařští komorníci a jedinci, kteří nedosáhli ani na jeden z čestných úřadů. Naopak o stupínek výše byl titul skutečného tajného rady. Z pestrého davu císařského dvora se vedle komorníků a tajných radů dále vydělovali rytíři Zlatého rouna. Čestný titul existoval až do zániku Rakousko-uherské monarchie v roce 1918. (cs) Der Geheime Rat, später verkürzt zu Geheimrat, war in den Territorialstaaten des Heiligen Römischen Reichs ein Beraterkollegium, das den jeweiligen Landesfürsten in der Ausübung seiner Herrschaft unterstützte. Den Vorsitz des relativ kleinen, manchmal auch „Geheimer Staatsrat“ genannten Gremiums führte meist der Landesherr persönlich, der am Ende alleine entschied. In freien Reichsstädten entsprach dem Geheimen Rat der sogenannte „Kleine Rat“, der mit dem Stadtoberhaupt tagte und für die Finanz- und Außenpolitik dieser Stadtstaaten zuständig war. Neben den personell eng gefassten Geheimgremien existierten oft sogenannte „Große Räte“ oder „Große Staatsräte“, die mehr Mitglieder umfassten, politisch aber meist weniger Einfluss besaßen. Die Mitglieder des Geheimen Ratskollegiums führten Titel wie Wirklicher Geheimer Rat oder Geheimrat. Im 19. Jahrhundert verlor die Bezeichnung an Exklusivität. Sie wurde nun zu einem nichtakademischen Titel höherer und höchster Beamter, wie bspw. „Wirklicher Geheimrat und Ministerialdirektor“, „Geheimer Regierungsrat“ oder „Geheimer Rechnungsrat“. In den meisten deutschen Hofrangordnungen, so etwa in Brandenburg-Preußen, rangierte der Wirkliche Geheimrat mit dem Generalleutnant, der Geheimrat mit dem Oberst. In der Habsburgermonarchie erfüllte der Hofrat eine analoge Funktion. Zuerst wurde damit im 16. Jahrhundert ein Beisitzer eines Hofgerichts, eben des Hofrats, oder des Reichshofrats bezeichnet. Später bezeichnete Hofrat dann auch mit Regierungsangelegenheiten befasste Gremien und Personen, wurde daneben aber auch ein ohne an eine Funktion gebundener persönlicher Ehrentitel. In dem Herzogtum (seit 1806 Königreich) Württemberg existierten alternativ Titel und Gremium des Oberhofrats, in dem Kurfürstentum (seit 1806 Großherzogtum) Baden, aber auch im Preußen des 19. Jahrhunderts, gab es daneben noch den Titel des Geheimen Hofrats. (de) Geheimrat was the title of the highest advising officials at the Imperial, royal or princely courts of the Holy Roman Empire, who jointly formed the Geheimer Rat reporting to the ruler. The term remained in use during subsequent monarchic reigns in German-speaking areas of Europe until the end of the First World War. At its origin the literal meaning of the word in German was 'trusted advisor' - the word "geheim" (secret) implying that such an advisor could be trusted with the Monarch's secrets (similar to "secretary" in English being linguistically related to "secret"). The English-language equivalent is Privy Councillor. The office contributing to the state's politics and legislation had its roots in the age of absolutism from the 17th century onward, when a governmental administration by a dependent bureaucracy was established similar to the French Conseil du Roi. A precursor was the Reichshofrat, a judicial body established by Emperor Maximilian I of Habsburg. In Austria the professional title of Hofrat (Court Councillor) has remained in use as an official title for deserved civil servants up to today. With the Empire's dissolution and the rise of Constitutionalism in the aftermath of the French Revolution, the office of a Geheimrat became an honorific title conferred by the German states upon high officials, accompanied by the address Exzellenz. During that period related titles no longer affiliated with an office arose, like , an award for outstanding contributions in the field of commerce and industry, or , an award for outstanding contributions to medicine. The term is also used in combination with the word Ecke – , colloquially describing male pattern baldness at the 'edges' of the forehead (i.e. the upper 'corners' of the face). In the Republic of Austria the title was officially abolished in 1919. In Germany, the title largely disappeared after the fall of the German Empire in 1918, when the various princely states of Germany were replaced by the constituent states of the Weimar Republic, although Geheimräte continued to be appointed by the Free State of Bavaria. However, many honorees continued to use it, and the title Geheimrat, its abbreviation Geh. Rat and related abbreviations (Geh. Med.-Rat, Geh. Ober-Med.-Rat and even Geh. Hofrat) appear in captions until the 1930s, such as used by the German Federal Archives. (en) Geheimer Rat, ou conseil secret en français désigne, dans les territoires du Saint-Empire romain germanique et dans les monarchies allemandes un collège de conseillers (appelé aussi Geheimes Ratskollegium, Geheimes Konseil, Geheimes Kabinett, et en Brandebourg : Geheimer Staatsrat) qui dépend directement du prince et qui, sous la présidence de celui-ci, décide des affaires les plus importantes du pays, et édicte notamment les ordonnances et les lois. Dans les villes libres d'Empire le conseil secret est le Petit Conseil. Il est responsable de la politique budgétaire et des affaires étrangères de la ville-état. Un précurseur du conseil secret est, jusqu'au début du XVIIe siècle en Autriche le (de) (conseil de la cour). Conseiller secret et conseiller de la cour sont donc des titres (de). Initialement, le conseil secret comporte encore des éléments de l'ordre féodal, mais rapidement le fonctionnariat devient prépondérant. Les diverses branches de l'administration territoriale y trouvent un interlocuteur et souvent aussi un levier pour faire valoir leur propres intérêts et projets, ou du moins pour les porter à la connaissance du monarque. D'un autre côté, le conseil secret permet une organisation planifiée de toute l'administration. C'est donc un outil essentiel dans la consolidation de la direction du pays et de la consolidation et de l'extension des pouvoirs publics. (fr) 宮中顧問官（きゅうちゅうこもんかん）は、皇室または王室が存在する国の官職。多くの場合名誉職的な意味合いが強い。 (ja) Een Geheimraad is een (niet-academische) titel voor speciale adviseurs van een soeverein vorst. De titel kwam in de 17de eeuw voor het eerst in zwang. De vorst verleende deze titel aan persoonlijke raadgevers, maar later ook aan hoogleraren en ondernemers. Tegenwoordig wordt een dergelijke titel, privy councillor of privy counsellor, alleen nog in het Verenigd Koninkrijk gehanteerd. (nl) Tajny radca (niem. Geheimrat) był początkowo tytułem wysokich urzędników państwowych, zasiadających u boku suwerena w gremium doradczym rozpatrującym sprawy polityki wewnętrznej i ustawodawstwa. Z biegiem czasu kolegia radców przy boku panującego zniknęły, ale tytuł pozostał honorowym wyróżnieniem urzędników państwowych. W pierwszej połowie XIX wieku wprowadzono tytuł „rzeczywisty tajny radca” (Wirklicher Geheimrat) jako szczególne wyróżnienie. Posiadał go m.in. Goethe. Tytuł tajnego radcy często wiązał się z resortem, w którym działał wyróżniony, np. „tajny radca handlowy” (Geh. Kommerzienrat, do dziś nadawany w Austrii). Używany był w państwach języka niemieckiego, krajach skandynawskich oraz Rosji. (pl) Geheimrat era o título dos mais altos funcionários assessores nas cortes imperiais, reais ou principescas do Sacro Império Romano-Germânico, que juntos formavam o Geheimer Rat subordinado ao governante. O termo permaneceu em uso durante os reinados monárquicos subsequentes nas áreas de língua alemã da Europa até o final da Primeira Guerra Mundial. Na sua origem, o significado literal da palavra em alemão era 'conselheiro de confiança' - a palavra "geheim" (segredo) implicando que tal conselheiro poderia ser confiável com os segredos do Monarca (semelhante a "secretário" em inglês sendo linguisticamente relacionado a "segredo"). O equivalente em inglês é Privy Councillor. O cargo que contribui para a política e a legislação do estado teve suas raízes na era do absolutismo a partir do século 17, quando uma administração governamental por uma burocracia dependente foi estabelecida semelhante ao Conseil du Roi francês. Um precursor foi o Reichshofrat, um órgão judicial estabelecido pelo imperador Maximiliano I de Habsburgo. Na Áustria, o título profissional de Hofrat (Conselheiro da Corte) permaneceu em uso como um título oficial para servidores públicos merecidos até hoje. Com a dissolução do Império e a ascensão do Constitucionalismo após a Revolução Francesa, o cargo de Geheimrat tornou-se um título honorífico conferido pelos estados alemães a altos funcionários, acompanhado do endereço Exzellenz. Durante esse período, surgiram títulos relacionados não mais afiliados a um escritório, como Geheimer Kommerzienrat, um prêmio para contribuições notáveis no campo do comércio e indústria, ou Geheimer Medizinalrat, um prêmio por contribuições notáveis para a medicina. O termo também é usado em combinação com a palavra Ecke – Geheimratsecke, que descreve coloquialmente a calvície de padrão masculino nas 'bordas' da testa (ou seja, nos 'cantos' superiores do rosto). Na República da Áustria, o título foi oficialmente abolido em 1919. Na Alemanha, o título desapareceu em grande parte após a queda do Império Alemão em 1918, quando os vários estados principescos da Alemanha foram substituídos pelos estados constituintes da República de Weimar, embora Geheimräte continuasse a ser nomeado pelo Estado Livre da Baviera. No entanto, muitos homenageados continuaram a usá-lo, e o título Geheimrat, sua abreviatura Geh. Rat e abreviações relacionadas (Geh. Med.-Rat, Geh. Ober-Med.-Rat e até mesmo Geh. Hofrat) aparecem em legendas até a década de 1930, como as usadas pelos Arquivos Federais Alemães. (pt) Geheimeråd (tyska Geheimrat, "hemligt råd") var inom tysk-romerska riket och senare i de tyska monarkierna en ämbetsmannatitel. Ursprungligen gavs den till medlemmar av det inre råd som bistod regenten, Geheimer Rat, Geheimes Kabinet eller i Brandenburg Geheimer Staatsrat. Titeln betydde inte att den person som innehade den var "hemlig" eller inofficiell, utan att den personen var en av furstens förtrogna med tillgång till dennes hemligheter. I Danmark var Gehejmerådet ett statsråd som inte ingick i riksrådet. Titeln infördes av Kristian IV, och kom att 1670–1770 beteckna en medlem i geheimekonseljen. Efter Struensees fall 1770 var geheimeråd endast en hederstitel, som bland annat innebar att bäraren hade rätt att tituleras "excellens". Titeln avskaffades i Danmark 1808. Den under 1700-talet införda högre titeln geheimekonferensråd bibehölls dock. Den blev allmän rangtitel för första klassen. Samtidigt infördes geheimeetatsråd som rangtitel för andra klassen. För tredje klassen gällde etatsråd. Numera delar staten inte ut några titlar av detta slag, däremot vissa frivilligorganisationer. Under 1800-talet blev geheimeråd endast en hederstitel som gavs till högt uppsatta ämbetsmän i Ryssland, Österrike, Kungariket Sachsen och vissa andra tyska stater. I Preussen var geheimeråd "med predikatet excellens" en av de högsta utmärkelserna, medan den enklare titeln "geheimeregeringsråd", "geheimekommersråd", och så vidare kunde ges till relativt underordnade tjänstemän i ministerier och ämbetsverk, samt även till personer som helt stod utanför statsförvaltningen. (sv) Таємна рада (нім. Geheimrat) — найвищий дорадчий орган при правителях німецькомовних країн у XVIІ — XX ст. Існувала у Священній Римській імперії, Пруссії, Саксонії, Австрії, Німецькій імперії тощо. Складалася з таємних радників (нім. Geheimer Rat, нім. Geheimrat). Створена за взірцем . Попередником Таємної ради була — інституція, заснована імператором Максиміліаном I Габсбургом. У Австрії титул нім. Hofrat (придворний радник) залишився у вжитку до сьогодні. (uk) Геха́ймрат (нем. Geheimrat) — тайный советник (должность и титул в Германии и прибалтийских землях). Титул носили члены так называемой Тайной коллегии (Ratskollegium) или Тайного совета. В Пруссии с середины XVII века действительно существовали тайные советы, члены которых действовали параллельно судебным властям и пользовались особым доверием короля. Позже появился титул «действительный тайный советник» (Wirklicher Geheimer Rat). Обладателя титула, как правило, полагалось называть «Ваше превосходительство». Титул стал присваиваться высшим чиновникам уровня министров, председателей коллегий и пр. Позже стал присваиваться просто как титул без обязательного участия в государственном управлении или службе. Присваивался крупным коммерсантам, промышленникам, экономистам и как почётное звание за длительную государственную службу. Ликвидирован в Германии в 1918, в Австрии — в 1919 годах. (ru) |
| dbo:wikiPageID | 848986 (xsd:integer) |
| dbo:wikiPageInterLanguageLink | dbpedia-ko:추밀원 |
| dbo:wikiPageLength | 8256 (xsd:nonNegativeInteger) |
| dbo:wikiPageRevisionID | 1036790350 (xsd:integer) |
| dbo:wikiPageWikiLink | dbr:Carl_Friedrich_Gauss dbr:Samuel_Thomas_von_Sömmerring dbr:Holy_Roman_Empire dbr:Josef_von_Schmitt dbr:Joseph_Freiherr_von_Eichendorff dbr:Paul_Ehrlich dbr:Richard_Assmann dbr:Johann_Gustav_Stickel dbr:List_of_historic_states_of_Germany dbr:John_Frederick,_Duke_of_Brunswick-Lüneburg dbr:Nicholas_Remy dbr:Mathias_Franz_Graf_von_Chorinsky_Freiherr_von_Ledske dbr:Max_Planck dbr:Maximilian_I,_Holy_Roman_Emperor dbr:Maximilian_I_Joseph_of_Bavaria dbr:Frederick_Augustus_III_of_Saxony dbr:Frederick_William_IV_of_Prussia dbr:French_Revolution dbr:Friedrich_Georg_Wilhelm_von_Struve dbr:Georg_von_Schanz dbr:German_Empire dbr:German_Federal_Archives dbr:Conseil_du_Roi dbr:Constitutionalism dbr:Theodor_Curtius dbc:Government_of_the_Holy_Roman_Empire dbr:Andrey_Osterman dbr:Leopold_I,_Holy_Roman_Emperor dbr:Ludwig_III_of_Bavaria dbr:Luitpold,_Prince_Regent_of_Bavaria dbr:Felix_Draeseke dbr:Friedrich_Loeffler dbr:Leo_Maximilian_Baginski dbr:Augustus_III_of_Poland dbr:Austria dbr:Active_Privy_Councillor dbr:Active_Privy_Councillor,_1st_class dbr:Weimar_Republic dbr:Wilhelm_II,_German_Emperor dbr:Heinrich_von_Stephan dbr:Absolutism_(European_history) dbr:Adolf_von_Harnack dbr:Albert,_8th_Prince_of_Thurn_and_Taxis dbr:Alexander_II_of_Russia dbr:Alfred_Hugenberg dbr:Felix_Klein dbr:Ferdinand_Sauerbruch dbr:Ferdinand_Tönnies dbr:First_Austrian_Republic dbr:First_World_War dbr:History_of_Bavaria dbr:Privy_council dbr:Queen_regnant dbr:Gottfried_Leibniz dbr:Hermann_von_Helmholtz dbr:August_Bier dbc:Legal_history_of_Germany dbr:Charles_Frederick,_Grand_Duke_of_Saxe-Weimar-Eisenach dbr:Charles_III,_Duke_of_Lorraine dbr:Johann_Wolfgang_von_Goethe dbr:Bing_(company) dbc:Geheimrat dbr:Aulic_Council dbr:Maria_Theresa dbr:Bureaucracy dbr:Emil_Adolf_von_Behring dbr:Raimondo_Montecuccoli dbr:Saxe-Weimar-Eisenach dbr:Excellency dbr:Peter_I_of_Russia dbr:Charles_Augustus,_Grand_Duke_of_Saxe-Weimar-Eisenach dbr:Wilhelm_I,_German_Emperor dbr:Emerich_de_Vattel dbr:Privy_Councillor |
| dbp:wikiPageUsesTemplate | dbt:Authority_control dbt:Ill dbt:Italic_title dbt:Reflist |
| dcterms:subject | dbc:Government_of_the_Holy_Roman_Empire dbc:Legal_history_of_Germany dbc:Geheimrat |
| gold:hypernym | dbr:Title |
| rdf:type | owl:Thing yago:Abstraction100002137 yago:AdministrativeUnit108077292 yago:Council108310949 yago:Group100031264 yago:Organization108008335 yago:PrivyCouncil108311687 yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:YagoPermanentlyLocatedEntity dbo:PersonFunction yago:SocialGroup107950920 yago:Unit108189659 yago:WikicatPrivyCouncils |
| rdfs:comment | 宮中顧問官（きゅうちゅうこもんかん）は、皇室または王室が存在する国の官職。多くの場合名誉職的な意味合いが強い。 (ja) Een Geheimraad is een (niet-academische) titel voor speciale adviseurs van een soeverein vorst. De titel kwam in de 17de eeuw voor het eerst in zwang. De vorst verleende deze titel aan persoonlijke raadgevers, maar later ook aan hoogleraren en ondernemers. Tegenwoordig wordt een dergelijke titel, privy councillor of privy counsellor, alleen nog in het Verenigd Koninkrijk gehanteerd. (nl) Таємна рада (нім. Geheimrat) — найвищий дорадчий орган при правителях німецькомовних країн у XVIІ — XX ст. Існувала у Священній Римській імперії, Пруссії, Саксонії, Австрії, Німецькій імперії тощо. Складалася з таємних радників (нім. Geheimer Rat, нім. Geheimrat). Створена за взірцем . Попередником Таємної ради була — інституція, заснована імператором Максиміліаном I Габсбургом. У Австрії титул нім. Hofrat (придворний радник) залишився у вжитку до сьогодні. (uk) Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527. Od 20. let 17. století se však začal proměňovat v čestný úřad a měl tedy spíše reprezentativní funkci. Souviselo to se strmým nárůstem počtu nositelů tohoto úřadu. Zatímco v 16. století se počet tajných radů pohyboval v rozmezí pěti až 10 šlechticů, za Ferdinanda II. (císařem 1619–1637) už to bylo 20 jedinců (1628) a za vlády jeho vnuka Leopolda I. (císařem 1657–1705) dokonce kolem sto des (cs) Der Geheime Rat, später verkürzt zu Geheimrat, war in den Territorialstaaten des Heiligen Römischen Reichs ein Beraterkollegium, das den jeweiligen Landesfürsten in der Ausübung seiner Herrschaft unterstützte. Den Vorsitz des relativ kleinen, manchmal auch „Geheimer Staatsrat“ genannten Gremiums führte meist der Landesherr persönlich, der am Ende alleine entschied. In freien Reichsstädten entsprach dem Geheimen Rat der sogenannte „Kleine Rat“, der mit dem Stadtoberhaupt tagte und für die Finanz- und Außenpolitik dieser Stadtstaaten zuständig war. Neben den personell eng gefassten Geheimgremien existierten oft sogenannte „Große Räte“ oder „Große Staatsräte“, die mehr Mitglieder umfassten, politisch aber meist weniger Einfluss besaßen. (de) Geheimrat was the title of the highest advising officials at the Imperial, royal or princely courts of the Holy Roman Empire, who jointly formed the Geheimer Rat reporting to the ruler. The term remained in use during subsequent monarchic reigns in German-speaking areas of Europe until the end of the First World War. At its origin the literal meaning of the word in German was 'trusted advisor' - the word "geheim" (secret) implying that such an advisor could be trusted with the Monarch's secrets (similar to "secretary" in English being linguistically related to "secret"). The English-language equivalent is Privy Councillor. (en) Geheimer Rat, ou conseil secret en français désigne, dans les territoires du Saint-Empire romain germanique et dans les monarchies allemandes un collège de conseillers (appelé aussi Geheimes Ratskollegium, Geheimes Konseil, Geheimes Kabinett, et en Brandebourg : Geheimer Staatsrat) qui dépend directement du prince et qui, sous la présidence de celui-ci, décide des affaires les plus importantes du pays, et édicte notamment les ordonnances et les lois. Dans les villes libres d'Empire le conseil secret est le Petit Conseil. Il est responsable de la politique budgétaire et des affaires étrangères de la ville-état. Un précurseur du conseil secret est, jusqu'au début du XVIIe siècle en Autriche le (de) (conseil de la cour). Conseiller secret et conseiller de la cour sont donc des titres (de). (fr) Tajny radca (niem. Geheimrat) był początkowo tytułem wysokich urzędników państwowych, zasiadających u boku suwerena w gremium doradczym rozpatrującym sprawy polityki wewnętrznej i ustawodawstwa. Z biegiem czasu kolegia radców przy boku panującego zniknęły, ale tytuł pozostał honorowym wyróżnieniem urzędników państwowych. W pierwszej połowie XIX wieku wprowadzono tytuł „rzeczywisty tajny radca” (Wirklicher Geheimrat) jako szczególne wyróżnienie. Posiadał go m.in. Goethe. (pl) Geheimrat era o título dos mais altos funcionários assessores nas cortes imperiais, reais ou principescas do Sacro Império Romano-Germânico, que juntos formavam o Geheimer Rat subordinado ao governante. O termo permaneceu em uso durante os reinados monárquicos subsequentes nas áreas de língua alemã da Europa até o final da Primeira Guerra Mundial. Na sua origem, o significado literal da palavra em alemão era 'conselheiro de confiança' - a palavra "geheim" (segredo) implicando que tal conselheiro poderia ser confiável com os segredos do Monarca (semelhante a "secretário" em inglês sendo linguisticamente relacionado a "segredo"). O equivalente em inglês é Privy Councillor. (pt) Geheimeråd (tyska Geheimrat, "hemligt råd") var inom tysk-romerska riket och senare i de tyska monarkierna en ämbetsmannatitel. Ursprungligen gavs den till medlemmar av det inre råd som bistod regenten, Geheimer Rat, Geheimes Kabinet eller i Brandenburg Geheimer Staatsrat. Titeln betydde inte att den person som innehade den var "hemlig" eller inofficiell, utan att den personen var en av furstens förtrogna med tillgång till dennes hemligheter. (sv) Геха́ймрат (нем. Geheimrat) — тайный советник (должность и титул в Германии и прибалтийских землях). Титул носили члены так называемой Тайной коллегии (Ratskollegium) или Тайного совета. В Пруссии с середины XVII века действительно существовали тайные советы, члены которых действовали параллельно судебным властям и пользовались особым доверием короля. Позже появился титул «действительный тайный советник» (Wirklicher Geheimer Rat). Ликвидирован в Германии в 1918, в Австрии — в 1919 годах. (ru) |
| rdfs:label | Geheimrat (en) Tajný rada (cs) Geheimrat (de) Geheimer Rat (fr) 宮中顧問官 (ja) Tajny radca (pl) Geheimraad (nl) Geheimrat (pt) Гехаймрат (ru) Таємна рада (Німеччина) (uk) Geheimeråd (sv) |
| owl:sameAs | freebase:Geheimrat http://d-nb.info/gnd/4156312-8 http://d-nb.info/gnd/7717722-8 wikidata:Geheimrat dbpedia-als:Geheimrat dbpedia-bg:Geheimrat dbpedia-cs:Geheimrat dbpedia-da:Geheimrat dbpedia-de:Geheimrat dbpedia-fi:Geheimrat dbpedia-fr:Geheimrat dbpedia-hr:Geheimrat dbpedia-hu:Geheimrat dbpedia-is:Geheimrat dbpedia-ja:Geheimrat dbpedia-nl:Geheimrat dbpedia-no:Geheimrat dbpedia-pl:Geheimrat dbpedia-pt:Geheimrat dbpedia-ru:Geheimrat dbpedia-sh:Geheimrat dbpedia-sr:Geheimrat dbpedia-sv:Geheimrat dbpedia-uk:Geheimrat https://global.dbpedia.org/id/B2Sf |
| prov:wasDerivedFrom | wikipedia-en:Geheimrat?oldid=1036790350&ns=0 |
| foaf:isPrimaryTopicOf | wikipedia-en:Geheimrat |
| is dbo:award of | dbr:August_Bier |
| is dbo:occupation of | dbr:Robert_Roberthin |
| is dbo:wikiPageRedirects of | dbr:Hofrat dbr:Geheimer_Rat dbr:Geheimrath dbr:Postrat dbr:Secret_Imperial_Councillor |
| is dbo:wikiPageWikiLink of | dbr:Calogerà_family dbr:Carl_Braun_(obstetrician) dbr:Ambrosius_Franz,_Count_of_Virmont dbr:Prince_Frederick_of_Württemberg dbr:Robert_Roberthin dbr:Robert_and_Bertram_(1939_film) dbr:Rudolf_Asmis dbr:Samu_Hazai dbr:Samuel_Friedrich_Diez dbr:Enno_Louis,_Prince_of_East_Frisia dbr:List_of_foreign_ministers_of_Austria-Hungary dbr:Privy_Councillor_(Russia) dbr:Baron_Franz_von_Pillersdorf dbr:Bishnupada_Mukerjee dbr:David_Ungnad_von_Sonnegg dbr:Der_Einsiedler dbr:Alfred_Wojciech_Potocki dbr:Antoine_de_Bosc_de_la_Calmette dbr:Anton_Pace_von_Friedensberg dbr:Hugo_Falkenheim dbr:Josef_von_Schmitt dbr:Joseph_B._Soloveitchik dbr:Joseph_Friedrich_Ernst,_Prince_of_Hohenzollern-Sigmaringen dbr:Josias_II,_Count_of_Waldeck-Wildungen dbr:Bethmann_family dbr:Paul_Ludwig_Ewald_von_Kleist dbr:Paul_Puhallo_von_Brlog dbr:Paul_Uhlenhuth dbr:Pauline_Gotter dbr:Rheinstein_Castle dbr:Richard_Otto_(physician) dbr:Charles_Marie_Raymond,_5th_Duke_of_Arenberg dbr:Ulrik_Adolf_Holstein dbr:Donat_John,_Count_Heissler_of_Heitersheim dbr:Jacobus_Pamelius dbr:Johann_Jakob,_Count_of_Bronckhorst_and_Anholt dbr:Johann_Kasimir_Kolbe_von_Wartenberg dbr:Johann_Ludwig,_Reichsgraf_von_Wallmoden-Gimborn dbr:Johannes_Kriege dbr:Lichnowsky dbr:List_of_heads_of_government_under_Austrian_Emperors dbr:Order_of_the_Iron_Crown_(Austria) dbr:Paul_Wallot dbr:1527_election_in_Cetin dbr:Count_Richard_Belcredi dbr:Mathias_Franz_Graf_von_Chorinsky_Freiherr_von_Ledske dbr:Matthias_Hansen_House dbr:Maximilian_of_Liechtenstein dbr:Georg_August_Lerch dbr:Louis_Merck dbr:Pál_Pálffy dbr:Christiane_of_Erbach dbr:Claës_Lindsström dbr:Alexander_von_Koller dbr:Emil_Ladenburg dbr:Frederick_V_of_Denmark dbr:Frederik_Danneskiold-Samsøe dbr:Friedrich_August_Marschall_von_Bieberstein dbr:Georg_Adam_Struve dbr:Glan_Valley_Railway dbr:Theodor_Curtius dbr:Theodor_Escherich dbr:Oskar_Fleischer dbr:Otto_Roquette dbr:Swedish_invasion_of_Brandenburg_(1674–75) dbr:Andreas_von_Fail-Griessler dbr:Berlin_scientific_balloon_flights dbr:Bernhardus_Albinus dbr:Ludwig_Können-Horák dbr:Ludwig_von_Vincke dbr:Stanisław_Kierbedź dbr:Ö1 dbr:Franz_Adickes dbr:Friedrich_Wilhelm_Opelt dbr:Friedrich_von_Georgi dbr:Friedrich_von_Müller dbr:Henrietta_Polyxena_of_Vasaborg dbr:Leopold_Freiherr_von_Hauer dbr:Leopold_Koppel dbr:Leopold_Philip_Montecuccoli dbr:Maximilian_von_und_zu_Trauttmansdorff dbr:August_Wolfstieg dbr:Bad_Harzburg_station dbr:Brühl_family dbr:Burkhard_Gotthelf_Struve dbr:Active_Privy_Councillor dbr:Adam_Franz dbr:Titanic_(1943_film) dbr:Tyrolean_Rebellion dbr:Walram_II,_Count_of_Nassau dbr:Walter_Carl_Otto_Busse dbr:Walther_Nernst dbr:Wenzel_Anton,_Prince_of_Kaunitz-Rietberg dbr:Wilhelm_Cauer dbr:Wilhelm_Hallwachs dbr:Wilhelm_Ostwald dbr:Wilhelm_von_Tegetthoff dbr:Wilhelmine_Christine_of_Nassau-Siegen dbr:William,_Count_of_Nassau-Siegen dbr:William,_Margrave_of_Baden-Baden dbr:Günter_Riesen dbr:Heinrich_Gottfried_Philipp_Gengler dbr:Joachim_Otto_von_Bassewitz dbr:Karl_Reinhardt_(education_reformer) dbr:Karl_von_Großheim dbr:Karl_von_Schönhals dbr:Lars_Benzon dbr:Nikolai_Putyatin dbr:Adolf_Wach dbr:Alexander_von_Schleinitz dbr:Alfred_Krauss_(officer) dbr:Erich_Schultz-Ewerth dbr:Ernest_von_Koerber dbr:Ernestine_Charlotte_of_Nassau-Schaumburg dbr:Ernst_Franz_Ludwig_Marschall_von_Bieberstein dbr:Ferdinand_Anton_Danneskiold-Laurvig dbr:Ferdinand_August_von_Spiegel dbr:Frances_Dickinson_(physician) dbr:Nicolae_Pătrașcu dbr:Otto_Hahn dbr:Otto_Heinrich_Fugger,_Count_of_Kirchberg dbr:Carl_Friedrich_Emil_von_Ibell dbr:Carl_Georg_Schwing dbr:Carl_Ludwig_von_Oesfeld dbr:Dietrich_Reinkingk dbr:Edward_Schröder dbr:German_honorifics dbr:Hanauish-Indies dbr:Hans_Severin_Holten dbr:History_of_European_universities dbr:Joseph_König_(chemist) dbr:Khuen_von_Belasi dbr:King's_Law dbr:Konstantin_Mikhaylovsky dbr:Privy_council dbr:Max_Jakob_Friedländer dbr:Nikanor_Grujić dbr:Victor_Mordechai_Goldschmidt dbr:Ludvig_Nicolaus_von_Scheele dbr:Ludwig_Elster dbr:Gustav_von_Saltzwedel dbr:Günther_Lütjens dbr:Han_Pao-teh dbr:Hans_Fischer dbr:Hans_Schack,_2nd_Count_of_Schackenborg dbr:Hans_Ulrich_von_Eggenberg dbr:Heidi,_Girl_of_the_Alps dbr:Heinrich_Carl_von_Schimmelmann dbr:Heinrich_Held dbr:Heinrich_von_Reuss dbr:Henry_Julius,_Duke_of_Brunswick-Lüneburg dbr:Hermann_Deiters dbr:Hermann_von_Heeren dbr:Isaac_de_Forcade_de_Biaix dbr:Jean_Jacques_Rambonnet dbr:Count_Ferdinand_Ernst_Gabriel_von_Waldstein dbr:The_Green_Salon dbr:Jindřich_Matyáš_Thurn dbr:Archduke_Joseph_of_Austria_(Palatine_of_Hungary) dbr:August_Bier dbr:Adolph_Friedrich_Johann_Riedel dbr:Albrechts_of_Rothenburg_ob_der_Tauber dbr:Johan_Theodor_Holmskjold dbr:Johann_Wolfgang_von_Goethe dbr:Johannes_Popitz dbr:Karl_Koester dbr:Karl_Křitek dbr:Karl_Maria_Alexander_von_Auersperg dbr:Karl_Tersztyánszky_von_Nádas dbr:Karl_von_Harrach dbr:Karl_von_Pflanzer-Baltin dbr:Eggenberg_family dbr:Hohenneuffen_Castle dbr:Jacob_Kurz_von_Senftenau dbr:Three_Men_in_the_Snow_(1974_film) dbr:Wellen_(novel) dbr:Saldern dbr:Arthur_von_Weinberg dbr:Artur_Maximilian_von_Bylandt-Rheidt dbr:Assassination_of_Wallenstein dbr:Auergesellschaft dbr:August_Orth dbr:August_Schaeffer dbr:Maria_Theresia_(miniseries) dbr:Marko_Kalogjera dbr:Markus_Herz dbr:Philip_VII,_Count_of_Waldeck-Wildungen dbr:Philipp_Wolfrum dbr:Philipp_von_Stadion_und_Thannhausen dbr:Ferdinand_Joseph,_Prince_of_Dietrichstein dbr:Frederick_Christian_von_Plettenberg dbr:Grete_Waldau dbr:Kurt_von_Priesdorff dbr:Christian_August_Volquardsen dbr:Peter_Breuer dbr:Theodor_Brüggemann dbr:Robert_Diez dbr:Gustav_Abb dbr:Gustav_Parthey dbr:Gustav_von_Meyern-Hohenberg dbr:Oberveterinärrat dbr:St._Petersburgische_Zeitung dbr:Schloss_Hundshaupten dbr:Pfuel dbr:Prussian_semaphore_system dbr:Palace_of_the_Reich_President dbr:Rudolf_Carl_von_Slatin dbr:Tragheim dbr:Statz_Friedrich_von_Fullen dbr:Hofrat dbr:Geheimer_Rat dbr:Geheimrath dbr:Postrat dbr:Secret_Imperial_Councillor |
| is dbp:awards of | dbr:Theodor_Escherich |
| is dbp:honorificPrefix of | dbr:Josef_von_Schmitt dbr:Johann_Wolfgang_von_Goethe dbr:Marko_Kalogjera |
| is dbp:occupation of | dbr:Robert_Roberthin |
| is foaf:primaryTopic of | wikipedia-en:Geheimrat |