Úvodní stránka (original) (raw)
Aktuality z astronomie a kosmonautiky
Astronomové odhalili rozsáhlé gravitační pánve v místním vesmíru
29.09.2024
Nová studie zdůrazňuje hlavní gravitační oblasti ve vesmíru a ukazuje Velkou zeď Sloan jako nejhmotnější, což potenciálně přetváří naše chápání místních kosmických struktur. Výzkumníci zmapovali gravitační „povodí přitažlivosti“ v místním vesmíru a vrhli nové světlo na obrovské kosmické struktury, které utvářejí pohyb galaxií. Pomocí pokročilých dat z Cosmicflows-4 kompilace vzdáleností a rychlostí zhruba 56 000 galaxií vědci aplikovali nejmodernější algoritmy k identifikaci oblastí, kde dominuje gravitace, jako je Sloan Great Wall a Shapley Supercluster. Tato studie naznačuje, že Mléčná dráha s největší pravděpodobností sídlí ve větší Shapleyově pánvi, což posouvá naše chápání kosmických toků a role masivních struktur při utváření evoluce vesmíru.
Obří bouře na Jupiteru nemusí být ta původní objevená před 350 lety
28.09.2024
V roce 1665 italský astronom Giovanni Cassini pozoroval obří tmavou skvrnu na Jupiteru, kterou nazval „Permanent Spot“ (Trvalá skvrna). Přestože astronomové záhadně ztratili stopu po celá staletí, vždy jsme si mysleli, že původní „Permanent Spot“ by mohla být Velká rudá skvrna – masivní bouře v atmosféře Jupitera – kterou dnes známe.
Rover Perseverance objevil na Marsu pruhované překvapení
27.09.2024
Nedávno byli vědci i internet ohromeni, když Perseverance spatřila černobílý pruhovaný kámen, který se na Marsu nepodobal žádnému z předchozích. Je to známka vzrušujících objevů, které přijdou? Už je to skoro měsíc, co rover začal stoupat po strmých svazích vedoucích k okraji kráteru při honbě za prastarými kameny, které by nás mohly poučit o rané marťanské historii. Zatímco tyto složité svahy vedly k pomalému počátečnímu stoupání, pokrok v jízdě se v posledních dnech výrazně zlepšil, protože Perseverance křižovala po rovinatějším úseku. Z tohoto výhledu nyní rover může spatřit orientační body z dřívějších dob mise, jako je ikonický výběžek „Kodiak“ na zamlženém obzoru v důsledku obsahu prachu z nedalekých prachových bouří.
Webbův teleskop našel důkazy o asymetrii na exoplanetě WASP-107b
26.09.2024
Existuje významný rozdíl mezi dvěma okraji atmosféry WASP-107 b, superneptunské exoplanety o velikosti planety Jupiter, ale pouze o desetině její hmotnosti. WASP-107 je vysoce aktivní hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu K nacházející se asi 212 světelných let daleko v souhvězdí Panny. Hvězda hostí WASP-107 b, jednu ze známých exoplanet s nejnižší hustotou – typ, který astrofyzikové nazvali „super-puff“ neboli „cukrová vata“.
Země bude mít po dobu 57 dnů nový miniměsíc 2024 PT5
25.09.2024
Nedávno objevený blízkozemní asteroid s názvem 2024 PT5 se stane v období od 29. září do 25. listopadu 2024 miniměsícem Země. „Země může pravidelně zachytávat asteroidy z populace blízkozemských objektů (NEO – Near-Earth Object) a usadit je na oběžné dráze, čímž z nich udělá miniměsíce,“ napsali ve svém článku vědci z Universidad Complutense de Madrid Carlos de la Fuente Marcos a Raúl de la Fuente Marcos. „Někdy při těchto dočasných zachycení nedokončí ani jeden oběh, než uniknou z oběžné dráhy a vrátí se na své pravidelné heliocentrické trajektorie.“
Výsledky našich pozorování
Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v srpnu 2024
01.09.2024
Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán každou noc v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti a paradoxně jednou z nejhorších nocí byla právě noc maxima z 12/13.8.2024.
Videopozorování meteorického roje Perseid v roce 2024
19.08.2024
Meteorický roj Perseid patří, společně s lednovými Quadrantidami a prosinco-vými Geminidami, mezi tzv. velkou trojku, tedy mezi 3 nejsilnější pravidelné roje, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Ačkoliv titul nejsilnějšího pravidelného meteorického roje patří v současné době Geminidám, pozorování Perseid je atraktivní kvůli maximu v srpnu, kdy je pozorování tohoto roje přece jenom dostupnější nejširší veřejnosti, narozdíl od obou zmíněných zimních rojů. Hvězdárna Valašské Meziříčí se věnuje studiu drah meteorů pomocí videotechniky již od roku 2011 a studiu spekter meteorů pomocí videotechniky od roku 2014. V průběhu července 2024 začala výměna stávajících kamerových systémů pro studium drah meteorů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD 2.1 MPx rozlišením. Z tohoto důvodu byly první ostré výsledky rekonstruované sítě očekávány s napětím a nebylo možné najít lepší období pro testování fungování sítě jako celku než právě období aktivity meteorického roje Perseid.
Instalace meteorických FHD kamer v síti CEMeNt
15.08.2024
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 422 026 jednostaničních meteorů (stav k 31.12.2023), z nichž bylo vypočítáno 70 717 vícestaničních drah meteorů. Od svého založení je architektura sítě založena na CCTV (Closed-Circuit TeleVision) kamerách, které pracují v 0,4 MPx rozlišení a přenos obrazu v PAL (Phase Alternating Line) systému je zajištěn analogovou cestou přes digitální převodník signálu. Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července 2024 začala výměna těchto stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt za moderní CMOS (Complementary Meta-Oxide-Semiconductor) kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD (Full High-Definition) 2.1 MPx rozlišením.
Pozorování proměnných hvězd – červenec 2024
06.08.2024
Jedním z důležitých parametrů analýzy erupcí u chromosféricky aktivních hvězd je určení celkové uvolněné energie. Jednou z metod, kterou jsme použili pro výpočty energií pro GJ 3236, je využití známých parametrů – svítivosti hvězdy a svítivosti erupce. V nové publikaci „A study of flare emission in DV Psc using TESS data“, D. Lahiri, Astrophysic and Space Science, 2023 (dále publikace 189), se objevil kompilát informací o dalších možnostech výpočtu energií erupcí jinými metodami. Můžeme tyto metody mezi sebou porovnat, zda pomocí jiných vzorců získáme podobné výsledky.
Jasný bolid ze slabého roje červnových Drakonid
17.06.2024
Slabý meteorický roj červnových ro-Drakonid (JRD, IAU MDC 0686) byl poprvé popsán v roce 2018 (P. Jenniskens) na základě dráhové analýzy pouhých 23 meteorů tohoto roje. Jedná se o meteorický roj kometárního původu s mateřským tělesem dlouhoperiodickou kometou (skupina komet 1P/Halley) s radiantem v souhvězdí Draka. Meteory tohoto roje tedy nejsou často pozorovány a ještě vzácnější jsou jasné bolidy, jako byl bolid 20240602_204346, který byl pozorován kamerami sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork).
Novinky a zajímavosti z naší hvězdárny
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy
13.08.2024
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra
07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.
KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.
Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Neformální setkání partnerů klíčového projektu Hvězdárny Valašské Meziříčí
03.06.2024
Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR
14.04.2024
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Tiskové zprávy Evropské jižní observatoře - ESO
Nová pozorování přístroji ESO odhalila kamennou exoplanetu o hmotnosti poloviny Venuše
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
Galaktický ohňostroj: nové záběry ESO odhalují struktury v blízkých galaxiích
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
Záhadný pokles jasnosti hvězdy Betelgeuse vysvětlen
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.