I Slováci kritizují Entropu, přesto ozdobí Národní divadlo (original) (raw)

Brusel/Praha - Čin výtvarníka Davida Černého, který svou mystifikací mnohé pobouřil, dnes vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra obhajoval ve Štrasburku. Zastávají se ho i výtvarní odborníci. Opačného názoru jsou ovšem některé unijní země a strany, dnes se ozvala například Slovenská národní strana. Skládačka Entropa, která v minulých dnech pobavila i pobouřila Evropu, by se měla představit i v Praze. Umístěna by měla být na budově Nové scény.

Jeden z autorského týmu tohoto projektu, který by měl stát před budovou Rady EU po celou dobu českého předsednictví, Krištof Kintera potvrdil, že o této možnosti jednali autoři Entropy s Národním divadlem.

S možností dvou Entrop se počítalo ještě na začátku projektu. Původně měla stát jedna v Bruselu a jedna v Praze, ale pro přílišnou finanční nákladnost ze záměru sešlo. Nová scéna nebyla pro umístění zvolena náhodně - oficiální zahájení českého předsednictví proběhlo v jejím sousedství, v historické budově první české scény.

Reportáž Evy Spáčilové (zdroj: ČT24)

Evropa je před bruselským sídlem Rady EU instalována od pondělí, naplno by měla být spuštěna ve čtvrtek, kdy se všechny její části opravdu naplno rozhýbají a rozsvítí. Dílo má vláda pronajaté do konce června za 1,2 milionu korun, dva miliony zaplatila za přípravu projektu. Na zahájení budou přítomni představitelé české vlády i autoři.

Vondra: Entropa je umění. Nic víc, nic míň

Mimo jiné bude přítomen i Alexandr Vondra. „Projekt Entropa je umění. Nic víc, nic míň. Za poslední dva dny vyvolal spíše pozitivní reakce. Lidé reagují tak, jak se to děje na jiných výstavách,“ prohlásil dnes vicepremiér. Nicméně přiznává, že přiznáním Davida Černého, že jde o mystifikaci, byl šokován.

O popularitu se totiž objekt postaral, ale ještě před svým oficiálním uvedením. Ukázalo se, že dílo není prací 27 evropských umělců, ale výtvorem českého výtvarníka Davida Černého a jeho spolupracovníků. Ztvárnění některých zemí tak vyvolalo i kritické reakce.

Například Bulharsko vypodobnění své země s tureckými záchodky považuje za urážlivé. Dnes se ozvala také Slovenská národní strana. Slovensko zobrazil Černý jako balíček převázaný maďarskou trikolorou, což podle této politické strany lze v kontextu vyhrocených slovensko-maďarských vztahů pokládat za politickou provokaci.

Vondra dnes zopakoval, že Černého dílo nezobrazuje pohled České republiky, české vlády a českého předsednictví na Evropskou unii nebo na jednotlivé členské státy EU, včetně Bulharska. „Je zodpovědností umělce, jak se vstupem do tohoto svobodného prostoru naloží,“ domnívá se.

Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti:

My jsme dali prostor svobodě. Ten se samozřejmě dá využít i zneužít, ale pokud bychom ten prostor významně limitovali, tak popřeme princip, se kterým jsme do toho šli.

Jiří Paroubek (ČSSD), předseda strany:

Odpovědnost za to, jaký dopad jeho dílo má, protože je svoboda umělecké tvorby, tak padá na objednatele.

Martin Bursík (SZ), vicepremiér, předseda strany:

Mně se to moc líbí. Zároveň si myslím, že by do toho neměli politici vůbec mluvit.

Historikové a teoretici umění: Entropa provokuje k přemýšlení

David Černý a jeho spolupracovníci Krištof Kintera a Tomáš Poszpisil se k celé situaci až do zítřka nechtějí vyjadřovat. Vydali pouze tiskové prohlášení, ve kterém se vládě omlouvají, že ji o pravém stavu věci neinformovali. Chtěli prý nejprve zjistit, jestli se Evropa umí zasmát sama sobě.

Jejich kolegové-výtvarníci se shodují, že projekt Entropa hájí autonomii umění, navrací mu důležitost a váhu, je kritický k evropské byrokracii, která se projevuje i v kultuře, a provokuje k samostatnému přemýšlení.

Lenka LINDAUEROVÁ, kritička a kurátorka:

Mystifikace i ironické dílo Davida Černého je zcela legitimní. Osobně mám tyto blasfemické formy dost ráda, protože kolik vám ještě současné umění může přinést překvapení?

Jiří PTÁČEK, kritik a kurátor:

Kdo si myslel, že David Černý vytvoří cokoliv krotkého, musel trpět ztrátou paměti. Požádat zrovna Davida o cokoliv, to znamená přijmout riziko, že se to obrátí proti vám. Této předvídatelnosti si na něm cením.

Jan SKŘIVÁNEK, šéfredaktor časopisu Art&Antique:

Na projektu se mi líbí, že vrací důležitost a váhu umění. Umění má lidem podle něj v prvé řadě otevírat oči, to nemusí být vždy úplně příjemné. Že se něco takového podařilo v rámci takto superoficiální události, považuji za mimořádnou událost a jsem za to autorům vděčný. To, nakolik jsou jednotlivé dílky celé skládačky trefné nebo vtipné, pro mě není až tak důležité.