Lehký kulomet vz. 26 (ZB-26) (original) (raw)

Vývoj automatické, vzduchem chlazené zbraně určené jako výzbroj pěšího družstva započal v pražské firmě Praga Václav Holek na počátku 20. let 20. století. Ještě pod firemním označením Praga vz. 24 byla v březnu 1925 prodána licence do brněnské Čsl. zbrojovky. Zde došlo k dalším výrazným úpravám a následovalo zavedení do výzbroje československé armády jako lehký kulomet vz. 26. Zbraň fungovala na principu odběru prachových plynů od ústí hlavně a používala náboje 7,92 mm Mauser. K zásobování sloužil rovný schránkový zásobník na 20 nábojů, nasazovaný shora. Teoretická kadence byla 500, praktická 200 ran za minutu. Dostřel činil až 3200 metrů. Zbraň o délce 1165 mm vážila bez zásobníku 8,84 kg. Trvanlivost hlavně dosahovala při použití materiálu Poldi CKW až 14 000 ran, při nepřežitém vystřílení 200 ran (10 zásobníků) se hlaveň měnila a nechávala se vychladnout.

Samotný kulomet prodělal značný vývoj a jeho posledním typovým vývojem před válkou se stal LK vz. 30J (jugoslávský). Nelze také opomenout prodej licence kulometu ZGB 33, což byl již značně upravený kulomet, ze vzoru 26 vycházející, do Velké Británie a jeho tamější výrobu pod názvem BREN. Z dalšího exportu kulometu vz. 26 a jeho následujících verzí jmenujme malodohodové spojence Rumunsko a Jugoslávii, dále Litvu, Čínu, Ekvádor, Persii (Írán), Siam (Thajsko) a Brazílii. Další státy následovaly později - Afgánistán, Bolívie, Bulharsko, Egypt, Etiopie, Chile, Irák, Guatemala, Peru, Španělsko, Turecko, Uruguay a Venezuela. Kulomety se pochopitelně vyráběly v různých rážích, typech (vz. 26, 27, 30, 30J) a byly dále upraveny dle přání zákazníka. Počet kulometů vyvezených v letech 1926 až 1941 dosáhl počtu 100 000 kusů. Výroba vz. 26 započala v roce 1926 a pokračovala (včetně postupně se přidávajících dalších verzí) až do roku 1941, kdy z nařízení německých úřadů výroba skončila. Po válce došlo ještě k výrobě menších sérií kulometu vz. 26.

Československá armáda měla k dispozici v září 1938 přes 34 tisíc těchto zbraní. Starší kulomety vz. 26 ministerstvo národní obrany (MNO) ochotně půjčovalo Zbrojovce na export, za ně jim pak firma dodávala nejnovější typy. Kulomet byl nejrozšířenější automatickou zbraní armády, sloužil jak u pěchoty, tak i v útočné vozbě1 a opevnění jako hlavní i pomocná zbraň.

Další fotky kulometu vz. 26 na Fronta.cz

• Střelba z kulometu
• Kulomet při střelbě
• Palebná podpora

1 Útočná vozba (ÚV) je dobový termín pro obrněné jednotky - tanky, tančíky, obrněná vozidla, obrněné vlaky apod.