Deus caritas est (original) (raw)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Deus caritas estčesky Bůh je láska Encyklika Papeže Benedikta XVI. | |
|---|---|
 |
|
| Datum | 25. ledna 2006 |
| Téma | křesťanská láska |
| Čísloencykliky | 1. ze 3 (1. encyklika papeže Benedikta XVI.) |
| Text | |
| latinsky | |
| anglicky | |
| česky | |
| ← Ecclesia de Eucharistia (Jan Pavel II.) Spe salvi → |
Deus caritas est (latinsky Bůh je láska) je první encyklika papeže Benedikta XVI. vydaná 25. ledna 2006, která se zabývá tématem křesťanské lásky.
Latinský název encykliky je totožný s jejím incipitem, jak je u církevních dokumentů zvykem, a je citací latinského překladu 1. listu Janova ve Vulgatě:
Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. 1J 4, 16 (Kral, ČEP)
Původní řecký text Nového zákona pak zní „ὁ θεòς ἀγάπη ἐστίν“ (ho theos agapé estin).[1]
Papež se v encyklice zaobírá pojmy erós, agapé a logos a jejich vztahu k Ježíšovu učení. Erós a agapé představují v řečtině dva různé výrazy pro lásku: agapé je sestupující, povznášející láska, kdy se jeden dává druhému k dispozici; erós je stoupající, majetnická láska, vášeň, která od druhého něco žádá. Termín logos je v tomto kontextu překládán do češtiny jako "slovo", ale znamená také myšlení, projev, rozum, princip nebo smysl. V Janově evangeliu, kde se slovo logos vyskytuje, je označením pro druhou božskou osobu – božího Syna („Slovo“).[2]
Encyklika popisuje obě formy lásky, erós i agapé jako samy o sobě dobré. Obě pocházejí od Boha, avšak erós může být degradován na pouhý sex, pokud není vyvážen křesťanskou spiritualitou. V přesvědčení, že obě formy lásky jsou dobré, pak papež následuje předchozí filosofickou, židovskou a teologickou tradici (Platón, Augustinus, Bonaventura), kterou v tomto bodě obvykle odmítají protestantští autoři.[3]
První polovina encykliky analyzuje z filosofického hlediska význam pojmu láska. V úvahách o pojmu erós papež cituje mezi dalšími autory např. i Vergiliovy Bukoliky: „Omnia vincit amor“ („láska přemáhá všechno“), a dodává: „et nos cedamus amori“ („a lásce podléháme i my“). Podobně cituje Nietzscheho, podle něhož křesťanství dalo erótu vypít jed, který sice nezpůsobil jeho smrt, ale degradoval jej na pouhou neřest.[4] Dále se encyklika odvíjí od rozboru lásky podle starozákonní Písně písní a pasáží z prvního listu Janova, podle které je encyklika nazvána, a dochází k závěru, že erós a agapé nejsou dvě rozdílné druhy lásky, ale pouze rozlišené části jediné lásky, která dává i dostává.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deus Caritas Est na anglické Wikipedii.
- ↑ 1 Jan 4 Archivováno 8. 2. 2009 na Wayback Machine. (řecky)
- ↑ Viz J 1, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Pope on divine love vs. erotic love (Chicago Sun-Times, 4. ledna 2006)
- ↑ Jenseits von Gut und Böse, IV, 168. Srov. Mimo dobro a zlo, Praha 2003
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deus caritas est na Wikimedia Commonsencyklika Benedikta XVI. Deus Caritas Est (Bůh je Láska) - první část a druhá část
(latinsky) Oficiální latinský text encykliky Deus caritas est
