Kosatec (original) (raw)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jak číst taxoboxKosatec
alternativní popis obrázku chybíKosatec nízký (Iris pumila)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď kosatcovité (Iridaceae)
Rod kosatec (Iris)L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
kosatec žlutý (Iris pseudacorus) L. kosatec trávovitý (Iris graminea) L. kosatec žlutofialový (Iris spuria) L. kosatec sibiřský (Iris sibirica) L. kosatec písečný (Iris arenaria) Kit. kosatec nízký (Iris pumila) L. kosatec různobarvý (Iris variegata) L. kosatec bezlistý (Iris aphyla) L. kosatec německý (Iris germanica) L. kosatec bezový (Iris sambucina) L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosatec (Iris) je rod jednoděložných rostlin z čeledi kosatcovité (Iridaceae). Latinský název rodu pochází od řecké bohyně duhy pro svou pestrobarevnost květů.[1]

Stavba květu pěstovaného kosatce (Iris)

Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, s oddenky, cibulemi nebo hlízami. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Stonky jsou vzpřímené, na průřezu oblé nebo trochu zploštělé. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, jsou jezdivé, tedy postavené k lodyze hranou. Čepele listů jsou celokrajné, kopinaté až široce kopinaté, mečovité, monofaciální, tedy rub a líc vypadají skoro stejně, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, často vonné, různých barev, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v vějířcích. Květy jsou podepřeny 2, vzácněji 3, listeny, které jsou zelené nebo hnědé a blanité. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), vnitřní a vnější jsou nápadně odlišné. Vnější 3 okvětní lístky jsou dolů skloněné, svrchu často vousaté (kartáček). Vnitřní 3 okvětní lístky jsou vzpřímené, celé okvětí je dole srostlé v trubku. Tyčinky jsou 3, nitky jsou zploštělé, prašníky jsou ukryté pod rameny čnělky. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 nápadných laloků, které jsou obvykle petaloidní (napodobují okvětní lístek), laloky jsou na vrcholu dvoupyské. Plodem je trojpouzdrá tobolka.

Je známo asi 230–280 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, Asii a v Severní Americe.

V ČR roste přirozeně sedm druhů; jeden původně se vyskytující druh již vyhynul. Běžný mokřadní druh nižších poloh je kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Mokřadním druhem je také kosatec sibiřský (Iris sibirica), který je silně ustupujícím druhem (snad kromě některých vojenských újezdů). Na vlhkých nivních loukách jižní Moravy kdysi rostl kosatec žlutofialový (Iris spuria), který dnes patří k vyhynulým prvkům flóry ČR (A1). Na sušších místech jižní Moravy roste kosatec trávolistý (Iris graminea), v Čechách je nepůvodní, pouze zplanělý z kultury. Podobné je to s kosatcem různobarvým (Iris variegata). Pak v ČR rostou další tři druhy v suchých místech nejteplejších oblastí. Je to kosatec nízký (Iris pumila), který roste v Čechách i na Moravě, pouze na Moravě roste kosatec písečný (Iris arenaria), zato kosatec bezlistý (Iris aphylla) roste zase jen v Čechách. Nejčastěji se v zahradách pěstuje hybridní kosatec bradatý (Iris barbata), který nahradil dříve pěstovaný kosatec německý (Iris germanica). Méně pěstovaný je kosatec bezový (Iris sambucina), pěstují se i další druhy. Kulturní kosatce na vhodných stanovištích příležitostně zplaňují.

Květy větších druhů kosatců napadá květilka kosatcová.

Podle stavby okvětí a podzemních orgánů se rod dělí na:

Tento seznam není úplný, obsahuje asi polovinu ze všech známých druhů.

Největší sbírky planých i kulturních kosatců je možné navštívit v Botanické zahradě hl. m. Prahy, v Průhonické botanické zahradě na Chotobuzi a v arboretu Mendelovy univerzity v Brně.

  1. ↑ Iris sibirica (Siberian iris) [online]. Royal Botanic Gardens Kew [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. (anglicky)