člen – Wikislovník (original) (raw)
Možná hledáte čleň.
Všeslovanské. Příbuzné s českým koleno, latinským scelus a starořeckým κῶλον (kólon).
- rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | člen | členové |
| genitiv | člena | členů / (zastarale) členův |
| dativ | členu / členovi | členům |
| akuzativ | člena | členy |
| vokativ | člene | členové |
| lokál | členu / členovi | členech |
| instrumentál | členem | členy |
-
- Je členem družstva zahrádkářů.
- Každý člen týmu má právo vybrat si během prvních dvanácti hodin závodu jednu mimořádnou přestávku.[1]
příslušník skupiny
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | člen | členy |
| genitiv | členu | členů |
| dativ | členu | členům |
| akuzativ | člen | členy |
| vokativ | člene | členy |
| lokál | členu | členech |
| instrumentál | členem | členy |
(v jazykovědě) slovní druh vyjadřující určitost
- „Die“ je v němčině člen určitý.
(v matematice) součin konstanty s celočíselnými mocninami proměnných
součin konstanty s proměnnými
- angličtina: monomial
- ↑ Luděk Stínil: Mladí muži v ráži