ševelit – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [ʃɛvɛlɪt]
še-ve-lit
nedokonavé
intranzitivní
Oznamovací způsob
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | ševelím | ševelíš | ševelí | ševelíme | ševelíte | ševelí |
Rozkazovací způsob
| osoba | číslojednotné | číslo množné |
|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. |
| ševel | ševelme | ševelte |
Příčestí
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životnýi neživotný | ženský | střední | mužskýživotný | mužský neživotnýa ženský | střední | |
| činné | ševelil | ševelila | ševelilo | ševelili | ševelily | ševelila |
| trpné | ševelen | ševelena | ševeleno | ševeleni | ševeleny | ševelena |
Přechodníky
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženskýstřední | mužskýženskýstřední | |
| přítomný | ševele | ševelíc | ševelíce |
- (knižně) tiše šumět
- (zejména o ptácích) příjemně zpívat, prozpěvovat
- A mezitímco hlásky menších dětí ševelily jako skřivánci, vpadaly jim do toho hlasy hochů starších jako drozdi nebo slavíci.[1]
- (řidčeji) pohybovat něčím
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 214.