bordel – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [ˈbɔrdɛl]
bor-del
Do češtiny přešlo ze staré francouzštiny s významem „_bouda z prken_“, z germánského bordum – prkno.[1][2]
- rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | bordel | bordely |
| genitiv | bordelu | bordelů |
| dativ | bordelu | bordelům |
| akuzativ | bordel | bordely |
| vokativ | bordele | bordely |
| lokál | bordelu | bordelech |
| instrumentál | bordelem | bordely |
(vulgárně) podnik, ve kterém je organizovaně provozována prostituce
- Z bordelu zněly ke mně hlasy ženských, vábících smíchem vilné samečky.[3]
(vulgárně) stav, kdy věci nejsou uklizené
- Ukliď si ten bordel ve svém pokoji!
- Podruhé v krátké době jsme se tedy setkali s bordelem a úplatkářstvím, kdy pracovníci parku jsou v podstatě všemocní a nikdo z nadřízených jim na tu dálku moc nevidí pod ručičky.[4]
nevěstinec
nepořádek
hampejz, (neutrálně) nevěstinec
binec, čurbes, brajgl, mrdník, bugr, svinčík, chlív, svinstvo, (neutrálně) nepořádek
- ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, ISBN 80-85927-85-3
- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 70.
- ↑ František Gellner: Radosti života, báseň Noc byla
- ↑ Martina Svobodová: Smích a pláč z Afriky, Knižní klub, 2011 - citováno podle ČNK