hrdlo – Wikislovník (original) (raw)

• IPA: [ɦr̩dlɔ], hrdlo? • info

• hr-d-lo

Všeslovanské. Polské gardło, ruské горло (gorlo), srbochorvatské гр̏ло (gȑlo). Praslovanské *gъrdlo má nejblíže k litevskému gurklŷs – vole, ohryzek (v krku), staropruskému gurcle – hrdlo, vše z indoevropského *gwr̥-tlo-, podobný útvar je řecké βάραθρον (barathron) – propast, doupě. Východiskem je indoevropské *gwer- – požírat, pohlcovat, k němuž viz žrát.[1]

• rod střední

1. zadní část dutiny ústní a přední část krku

   • V hrdle se mi vzpříčila rybí kost.

2. (přeneseně) život

   • Jestli, princi, Zlatovlásku nevysvobodíš, přijdeš o hrdlo.

3. útvar nebo předmět podobný hrdlu (1)

   • Protože neměli otvírák, urazili láhvi hrdlo.
   • děložní hrdlo

4. část krku

   • angličtina: throat, (hovorově) gullet
   • francouzština: gorge ž
   • italština: gola ž
   • latina: fauces ž pomn.
   • litevština: gerklė ž, (v nářečí dzūků) koserė ž
   • němčina: Kehle ž, Hals m
   • polština: gardło s
   • romština: kirlo m, girgaňis m
   • ruština: горло s
   • řečtina: λαιμός m
   • slovenština: hrdlo s
   • staroslověnština: въіꙗ ž
   • španělština: garganta ž

5. útvar nebo předmět podobný hrdlu

   • francouzština: gorge ž
   • polština: gardło s

6. chřtán, jícen

• hrdlový

• hrdelní

• hrdlořez

• vrdlouhat

• podhrdlí

• propadnout hrdlem

• smát se z plna hrdla

• v hrdlo lhát

• mít zlato v hrdle

1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrdlo“, s. 214.

• Rozcestník Hrdlo ve Wikipedii
• Téma Hrdlo ve Wikicitátech