pohnout – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas pohnu pohneš pohne pohneme pohnete pohnou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
pohni pohněme pohněte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné pohnul pohnula pohnulo pohnuli pohnuly pohnula
trpné pohnut pohnuta pohnuto pohnuti pohnuty pohnuta

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý pohnuv pohnuvši pohnuvše

  1. (pohnout + instrumentál) změnit polohu (objektu)

  2. (pohnout + akuzativ (někoho) k + dativ) vyvolat něčí akci (přes neochotu)

    • Ani naléhání ji nepohnulo k tomu, aby se s nimi rozdělila.

  3. (hovorově) zrychlit svůj pohyb

    • Tak už pohni, ať tam dojdem ještě dnes!

  4. přemístit

  5. přemístit

  6. přimět

  7. hodit sebou, mrsknout sebou, hejbnout kostrou, dělat, mazat