prdel – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte prděl.

• IPA: [ˈpr̩dɛl], prdel? • info

• pr-del

Odvozeno od slovesa prdět,[1] které má původ ve všeslovanském *pъrděti, které pochází z indoevropského onomatopoického kořene *perd- se stejným významem.[2]

Pravděpodobně nesouvisí se slovy prďola, prďolit (zast. prdola, prdolit).[3] Ta navzdory fonetické podobnosti a expresivnímu pr- od kořene prd- (prdel) vycházejí s vulgární obměny z trtolit (srov. polské pierdolić, ja pierdolę).[1]

• rod ženský

1. (zhruběle, vulgárně) zadnice

   • Nezlob, nebo dostaneš vařečkou na prdel!

2. (zhruběle, přeneseně) legrace

   • Dělali jsme si ze šéfa prdel.
   • To si děláš prdel! / Děláš si prdel?!
   • Prokop celou dobu vyprávěl vtipy. To byla ale prdel!

3. (zhruběle, přeneseně) odlehlé místo

   • Ženská je jako tramvaj z Mostu do Litvínova. Hází s tebou ze strany na stranu a nakonec tě vodveze do ještě větší prdele.

4. zadek

   • angličtina: ass, arse
   • esperanto: postaĉo
   • estonština: perse
   • finština: perse
   • francouzština: cul m
   • litevština: šikna ž
   • němčina: Arsch m
   • polština: dupa ž
   • ruština: жопа ž (žopa)
   • řečtina: κώλος m (kólos)
   • španělština: culo m
   • švédština: röv
   • ukrajinština: дупа ž

5. řiť, zadnice, zadek

6. legrace, sranda, prča

7. zapadákov, díra, prdel světa, kde lišky dávají dobrou noc

8. —

9. nuda, pruda, nůďo

10. kde to žije

• prdelka

• prdelní

• prdelatý

• prda

• prd

• prdět

• prdění

• prdelačka

• prdelolezec

• vlezdoprdelista

• vlezdoprdelka

• černoprdelník

• prdelit se

• vyprdelit se

• bez prdele

• kyselá prdel

• prdel světa

• být v prdeli

• do prdele

• dělat si prdel

• jít do prdele

• hnout prdelí

• hořet koudel u prdele

• v prdeli

• tři prdele

• lézt někomu do prdele

• mít holou prdel

• mít v prdeli voj

• přijít někam s holou prdelí

• vylízat si prdel

• políbit si prdel

• políbit komu prdel

• vytřít si prdel

• zvednout prdel

1. 1 2 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „prděti“, s. 482.
2. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „prdět“, s. 498.
3. ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „Prdola“, s. 910.

• Článek Prdel ve Wikipedii
• Téma Prdel ve Wikicitátech