toaleta – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [tɔalɛta]
toa-le-ta
rod ženský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | toaleta | toalety |
| genitiv | toalety | toalet |
| dativ | toaletě | toaletám |
| akuzativ | toaletu | toalety |
| vokativ | toaleto | toalety |
| lokál | toaletě | toaletách |
| instrumentál | toaletou | toaletami |
místnost k vykonávání tělesné potřeby
- O tom, kde nemají problém pustit na toaletu i někoho jiného než svého hosta, teď v Praze 7 informují nové samolepky SOS WC.[1]
-
- Byla oblečená tak, že si jí každý musel okamžitě všimnout – měla na sobě vínovou večerní toaletu s hlubokým dekoltem, doplněnou masivním zlatým náhrdelníkem s rubíny.[2]
záchod
—
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-11-02]. Heslo toaleta.
- ↑ OPPELT, Robert. Najít záchod je na sedmičce snazší. Metro, 5. leden 2017, čís. 4, s. 3. ISSN 1211-7811.
- ↑ CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. ISBN 978-80-7384-012-9. S. 158.
Rozcestník Toaleta ve Wikipedii