vojsko – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vojsko vojska
genitiv vojska / (zastarale) vojště vojsk
dativ vojsku vojskům
akuzativ vojsko / (zastarale) vojště vojska
vokativ vojsko vojska
lokál vojsku vojskách / (knižně) vojscích
instrumentál vojskem / (zastarale) vojště vojsky
  1. ozbrojená organizace schopná bojovat zbraněmi o území

    • Vojsko se vrací z Letné do kasáren. Nejdříve štábní důstojníci na koních, pak vojenská kapela.[1]
  2. armáda, ozbrojené síly, vojenské síly

  1. Josef Leopold Hrdina: Hradčanské povídky