blesk – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ blesk blesky
genitiv blesku blesků
dativ blesku bleskům
akuzativ blesk blesky
vokativ blesku blesky
lokál blesku blescích
instrumentál bleskem blesky
  1. elektrický výboj vznikající při bouřce

    • Do mohutného dubu udeřil blesk.
  2. intenzivní záblesk světla doprovázející blesk [1]

    • Setmělou světnici ozářil blesk.
  3. zařízení fotoaparátu vytvářející krátký světelný záblesk k osvětlení snímané scény.

    • Byl to první fotoaparát s bleskem.
  4. (zastarale) lesk, třpyt, záře[1]

    • Nebudeš míti více slunce za světlo denní, a blesk měsíce nebude tě osvěcovati, ale budeť Hospodin světlem tvým věčným, a Bůh tvůj okrasou tvou.[2]
  5. elektrický výboj

  6. zařízení

  7. (zastarale) mlno

  8. blýskavice, záblesk, blesknutí, zablesknutí

  9. fotoblesk

pád \ číslo jednotné množné
nominativ blesk blesci / bleskové
genitiv bleska blesků
dativ bleskovi bleskům
akuzativ bleska blesky
vokativ blesku blesci / bleskové
lokál bleskovi blescích
instrumentál bleskem blesky
  1. (přeneseně z neživotného významu [1] a [2] přes frázi jako blesk, též ironicky) rychlý člověk, popřípadě jiný tvor

    • Ty jsi ale blesk, já bych tu byl za tu dobu čtyřikrát.
    • Ta tvoje želva je vážně blesk.
  2. rychlík

Substantivum singulár plurál
nominativ blesk blesky
genitiv blesku bleskov
dativ blesku bleskom
akuzativ blesk blesky
lokál blesku bleskoch
instrumentál bleskom bleskami
  1. blesk, elektrický výboj vznikající při bouřce
    • Blesk udrel do veže kostola. – Blesk udeřil do věže kostela.
  1. Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: https://web.archive.org/web/20210123121804/https://vokabular.ujc.cas.cz/ (verze dat 1.1.16, citován stav ze dne 6. 2. 2021).
  2. Bible kralická, Iz 60:19