branka – Wikislovník (original) (raw)
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | branka | branky |
| genitiv | branky | branek |
| dativ | brance | brankám |
| akuzativ | branku | branky |
| vokativ | branko | branky |
| lokál | brance | brankách |
| instrumentál | brankou | brankami |
(zdrobněle) místo pro průchod plotem nebo zdí, opatřené dveřmi
- Odemkl si branku a vešel do zahrady.
(zdrobněle, ve sportu) prostor vymezený tyčemi, kam se při hře má umístit míč či puk
- Soupeřova branka byla dokonale bráněna.
(zdrobněle, ve sportu) prostor vymezený tyčemi, kterým se má projet při slalomu
- Domácí závodník vypadl při obřím slalomu doslova v poslední brance.
dopravení míče nebo puku do branky (2)
- První branka zápasu padla již ve druhé minutě.
Rozcestník