buben – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ buben bubny
genitiv bubnu bubnů
dativ bubnu bubnům
akuzativ buben bubny
vokativ bubne bubny
lokál bubnu bubnech
instrumentál bubnem bubny

  1. bicí hudební nástroj tvořený blánou napnutou na korpus válcového tvaru

    • Skladba je zakončena údery bubnů.

  2. otáčivá technická součást ve tvaru válce

    • Pračku je třeba opravit, má proražený buben.

  3. barva hracích karet, zobrazovaná pomocí rolniček

  4. —

  5. —

  6. tambor

  7. —

  8. kule