butik – Wikislovník (original) (raw)

IPA: [bʊtɪk]
bu-tik

Fonetický přepis francouzského boutique, dále viz tam.

rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	butik	butiky
genitiv	butiku	butiků
dativ	butiku	butikům
akuzativ	butik	butiky
vokativ	butiku	butiky
lokál	butiku	buticích
instrumentál	butikem	butiky

obchůdek s módním šatstvem a jinou galanterií
- angličtina: boutique
- francouzština: boutique ž de mode
- němčina: Boutique ž

rod společný

Substantivum (i)	singulár	plurál
neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	butik	butiken	butiker	butikerna
genitiv	butiks	butikens	butikers	butikernas

prodejna (zejména menší)