buvol – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [bʊvɔl]
bu-vol
Z řeckého bubalos resp. latinského bubalus, přikloněním k -vol.[1]
(v obecném jazyce) búvol
rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | buvol | buvoli / buvolové |
| genitiv | buvola | buvolů |
| dativ | buvolovi / buvolu | buvolům |
| akuzativ | buvola | buvoly |
| vokativ | buvole | buvoli / buvolové |
| lokál | buvolovi / buvolu | buvolech |
| instrumentál | buvolem | buvoly |
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-08-08]. Heslo buvol.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov (Ze starého českého přírodopisu). Naše řeč, 1940, roč. 24, čís. 7, s. 209. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
Článek Buvol ve Wikipedii