bydlit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas bydlím bydlíš bydlí bydlíme bydlíte bydlí / bydlejí

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
bydli bydleme bydlete

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné bydlil bydlila bydlilo bydlili bydlily bydlila
trpné bydlen bydlena bydleno bydleni bydleny bydlena

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
přítomný bydle / bydleje bydlíc / bydlejíc bydlíce / bydlejíce
  1. mít příbytek, domov (na nějakém místě)
    • Bydlím ve městě.