choť – Wikislovník (original) (raw)
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | choť | choti / choťové |
| genitiv | chotě | choťů |
| dativ | choti / choťovi | choťům |
| akuzativ | chotě | chotě |
| vokativ | choti | choti / choťové |
| lokál | choti / choťovi | chotích |
| instrumentál | chotěm | choti |
(knižně, žertovně) muž spojený s ženou manželským svazkem
- Svému choti zcela důvěřuji, nevěřím, že by mě podvedl.
- rod ženský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | choť | choti |
| genitiv | choti | chotí |
| dativ | choti | chotím |
| akuzativ | choť | choti |
| vokativ | choti | choti |
| lokál | choti | chotích |
| instrumentál | chotí | chotěmi |
(knižně, žertovně) žena spojená s mužem manželským svazkem
- Vzal telefon a zavolal svojí choti.
- Tu navrátil se pan Klokoč jednoho dne z procházky a choť zpozorovala na něm nějaké neobyčejné rozčilení, ale jaksi radostné rozčilení.[1]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-02-28]. Heslo choť.
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí
Článek Choť ve Wikipedii