chtíč – Wikislovník (original) (raw)
Možná hledáte chtíc.
IPA: [ˈxciːt͡ʃ]
chtíč
rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | chtíč | chtíče |
| genitiv | chtíče | chtíčů |
| dativ | chtíči | chtíčům |
| akuzativ | chtíč | chtíče |
| vokativ | chtíči | chtíče |
| lokál | chtíči | chtíčích |
| instrumentál | chtíčem | chtíči |
-
- Návštěvy jeho nepřestávaly, dokud sestra má neodolala jeho hříšným útokům. Ukojiv bídný svůj chtíč, ani v katovně se neukázal.[1]
(zastarale) neovladatelná touha po něčem
choutka, vášeň, pud, smyslnost, žádostivost, chlípnost, (knižně) vilnost
- ↑ Josef Braun: Kutnohorský kat