cizinec – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ cizinec cizinci
genitiv cizince cizinců
dativ cizinci / cizincovi cizincům
akuzativ cizince cizince
vokativ cizinče cizinci
lokál cizinci / cizincovi cizincích
instrumentál cizincem cizinci
  1. člověk pocházející z cizí země

    • Jsem ještě stále cizincem, s nímž se jedná zdvořile a ohleduplně, ale s nedůvěrou.[1]
  2. neznámý člověk

  3. citově cizí člověk

  4. člověk pocházející z cizí země

  5. cizozemec, (hanlivě) přivandrovalec, cizák

  6. našinec, krajan, rodák, spoluobčan

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 48.