dragoun – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [dragɔʊ̯n]
dra-goun
Z francouzského dragon, původně drak (z latinského dracō), ale přeneseně také vojenský odznak či standarta a druh střelné zbraně; není jisté, ze kterého z přenesených významů bylo označení vojáků odvozeno.[1][2]
- rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | dragoun | dragouni / dragounové |
| genitiv | dragouna | dragounů |
| dativ | dragounu / dragounovi | dragounům |
| akuzativ | dragouna | dragouny |
| vokativ | dragoune | dragouni / dragounové |
| lokál | dragounu / dragounovi | dragounech |
| instrumentál | dragounem | dragouny |
voják
—
rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | dragoun | dragouny |
| genitiv | dragouna | dragounů |
| dativ | dragounu | dragounům |
| akuzativ | dragoun | dragouny |
| vokativ | dragoune | dragouny |
| lokál | dragounu | dragounech |
| instrumentál | dragounem | dragouny |
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „dragoun“
↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „dragoun“, s. 125.
Článek 
Galerie