etiketa – Wikislovník (original) (raw)

Z fr. étiquette.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ etiketa etikety
genitiv etikety etiket
dativ etiketě etiketám
akuzativ etiketu etikety
vokativ etiketo etikety
lokál etiketě etiketách
instrumentál etiketou etiketami
  1. papír nebo kartička připevněná k předmětu s informacemi o tomto předmětu nebo jeho obsahu

    • Na etiketě je seznam všech přísad.
  2. pravidla chování, která se ve společnosti nebo profesi pokládají za přijatelná

  3. nálepka, štítek

  4. bonton