figurka – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ figurka figurky
genitiv figurky figurek
dativ figurce figurkám
akuzativ figurku figurky
vokativ figurko figurky
lokál figurce figurkách
instrumentál figurkou figurkami

  1. malý prostorový model bytosti

    • Rozestavuje na šachovnici hrst černých a bílých figurek a porovnává jejich posice s knížkou, tiše si hvízdaje.[1]

  2. malý prostorový model bytosti

    • hornolužická srbština: figurka ž
Substantivum singulár duál plurál
nominativ figurka figurce figurki
genitiv figurki figurkow figurkow
dativ figurce figurkomaj figurkam
akuzativ figurku figurce figurki
vokativ figurka figurce figurki
lokál figurce figurkomaj figurkach
instrumentál figurku figurkomaj figurkami

  1. figurka

    • Superintendent Masch interpretuje tutu figurku w swojich knihach 1771 chroble jako mały pomnik za w lěće 999 zemrěteho słowjanskeho wjercha Misiclawa. – Superintendent Masch ve svých knihách roku 1771 interpretuje tuto figurku odvážně jako malý památník na v roce 999 zemřelého slovenského knížete Misiclawa.[2]

  2. ↑ Karel Čapek: Matka

  3. ↑ MĚŠKANK, Werner. Sfalšowani přibohojo Słowjanow. Runjewonline [online]. 2006-01-10 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online.