fotr – Wikislovník (original) (raw)

Z německého Vater.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ fotr fotři / fotrové
genitiv fotra fotrů
dativ fotru / fotrovi fotrům
akuzativ fotra fotry
vokativ fotře fotři / fotrové
lokál fotru / fotrovi fotrech
instrumentál fotrem fotry
  1. (v obecném jazyce, zhruběle) otec[1]

    • Fotr mě včera donutil vytřít koupelnu.
  2. (v obecném jazyce, zhruběle, přeneseně) muž, chovající se na svůj věk nadmíru usedle, pohodlně či paternalisticky

    • Na mladší kolena s ním bylo více švandy - teď už je z něj holt takovej fotr.
  3. otec

  4. mutr, synátor

  5. věčný mladík

  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-05-08]. Heslo fotr.