fotr – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [fɔtr̩]
fo-tr
Z německého Vater.
- rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | fotr | fotři / fotrové |
| genitiv | fotra | fotrů |
| dativ | fotru / fotrovi | fotrům |
| akuzativ | fotra | fotry |
| vokativ | fotře | fotři / fotrové |
| lokál | fotru / fotrovi | fotrech |
| instrumentál | fotrem | fotry |
(v obecném jazyce, zhruběle) otec[1]
- Fotr mě včera donutil vytřít koupelnu.
(v obecném jazyce, zhruběle, přeneseně) muž, chovající se na svůj věk nadmíru usedle, pohodlně či paternalisticky
- Na mladší kolena s ním bylo více švandy - teď už je z něj holt takovej fotr.
otec
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-05-08]. Heslo fotr.