hřbet – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hřbet hřbety
genitiv hřbetu hřbetů
dativ hřbetu hřbetům
akuzativ hřbet hřbety
vokativ hřbete hřbety
lokál hřbetu / hřbetě hřbetech
instrumentál hřbetem hřbety

  1. horní část trupu podél páteře; záda

    • Oslík se pod objemným nákladem na hřbetě sotva držel na nohou.
    • Hajný už zdálky mladým pytlákům hrozil sukovicí a křičel na celé kolo, že jim zvalchuje hřbety.

  2. (v geografii) protáhlá terénní vyvýšenina se širším (plochým nebo zaobleným) temenem

    • Z vrcholu hory jsme viděli větrem ošlehaný hřbet táhnoucí se až k obzoru.

  3. zadní nebo svrchní část (ruky, knihy ap.)

    • Zlaté písmo na zpuchřelém hřbetě starého svazku bylo sotva čitelné.
    • Hodovník si hřbetem ruky otřel ústa a mastný podbradek.
    • Běsnící oceán vynesl trup lodi vysoko na hřbet další vzdouvající se vlny.

  4. záda, (níže) bedra; (odborně, latinsky) dorsum; (expresivně) hrb; (zhruběle) cemr; (zdrobněle) hřbítek, zádíčka, zádečka; (nářečně) chrbát, chrbet, křibet, pleca[1]; (v zoologii) (hřbetní hrbol čtyřnohých savců) kohoutek; (částečně) páteř

  5. (s ostřejším, užším temenem) hřeben; (vybíhající z větší vyvýšeniny) rozsocha; (v širším slova smyslu) vyvýšenina, vrch, kopec, (větší, vyšší) hora, (menší, nižší) pahorek, kopeček, vršek, návrší, (zalesněný) chlum, chlumec; (nářečně) chrbet, křibet, křib, brd, čupec; (přeneseně) hrb, vrchol; (knižně) výšina, vršina; (v geografii) (o krajině s členitým reliéfem) vysočina, kopcovina, vrchovina, (s menší výškovou členitostí) pahorkatina, (s větší výškovou členitostí) hornatina

  6. (odborně, latinsky) dorsum; (zadní strana) (v širším slova smyslu) zadek, záda, (přeneseně) týl, (u plochých věcí) rub, (u nástrojů) týlec, tylec; (svrchní část) (v širším slova smyslu) vrch, vršek, svršek, hořejšek, (přeneseně) temeno; (u knih, nepřesně) vazba

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hřbet hřbeti
genitiv hřbeta hřbetů
dativ hřbetu / hřbetovi hřbetům
akuzativ hřbet hřbety
vokativ hřbete hřbeti
lokál hřbetu / hřbetovi hřbetech
instrumentál hřbetem hřbety

  1. (hanlivě) nadávka sedlákovi nebo venkovanovi[2]

  2. (brněnský hantec) venkovan[3]

  3. (vězeňský slang) neromský vězeň[3]

  4. ↑ Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „záda“, s. 147-149.

  5. ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-12-09]. Heslo hřbet.

  6. 1 2 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 2. vyd. Praha : MAXDORF, 2006. 460 s. ISBN 80-7345-098-4. Heslo „hřbet“, s. 147.