hodit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	hodím	hodíš	hodí	hodíme	hodíte	hodí

Rozkazovací způsob

osoba	číslojednotné	číslo množné
2.	1.	2.
hoď	hoďme	hoďte

Příčestí

Přechodníky

rod	číslo jednotné	číslo množné
mužský	ženskýstřední	mužskýženskýstřední
minulý	hodiv	hodivši	hodivše

uvést (objekt) do pohybu, při kterém předmět není upevněn
- Sotva se objevil na tribuně, hodil po něm někdo vejcem.
(přeneseně) provést krátký pohyb
- Princezna jen pyšně hodila hlavou a odešla.
(hovorově) zanést či zavézt někam osobu nebo věc
- Jen si ještě hodím domů batoh a pak můžeme vyrazit.
- Nakonec jsme nemuseli autobusem, Zdeněk nás tam hodil autem.
uvést do pohybu
- angličtina: throw, cast, toss, fling
- finština: heittää
- francouzština: jeter, lancer
- italština: gettare
- latina: iacere
- němčina: werfen
- polština: rzucić
- ruština: кинуть, бросить
- řečtina: ρίχνω
- slezština: ćepnyć
- slovenština: hodiť
- španělština: echar
- angličtina: fling
mrštit, vrhnout
pohodit
—