holka – Wikislovník (original) (raw)

Od slova holý, dříve tento výraz označoval jen dívku bez pubického ochlupení;[1] obdobně se z holec vyvinulo slovo hoch.[2]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ holka holky
genitiv holky holek
dativ holce holkám
akuzativ holku holky
vokativ holko holky
lokál holce holkách
instrumentál holkou holkami
  1. (hovorově) dívka, mladá žena

    • Ta Týnka je tak zlobivá holka.
    • Holka zlatá, ty si to představuješ jak Hurvínek válku!
  2. přítelkyně

    • Tak co, už máš holku?
    • Kluci, ale holky nechte doma, jo? Víte, jak se to říká v tom filmu: „Bez bab!“
  3. dívka

  4. přítelkyně

  5. dívka, děvče, (v obecném jazyce) holčina; (zhruběle) (na Moravě) borka, (nářečně) (místy na Moravě) cérka

  6. přítelkyně, milá, (zhruběle) (na Moravě) borka

  7. kluk, chlapec, hoch; (nářečně) (na Valašsku a Slovácku) ogar, (nářečně) (na severní Moravě) synek

  8. kluk, přítel, milý, (na Moravě) borec

  1. ŠLOSAR, Dušan. Otisky. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2006. ISBN 80-7363-029-X. Kapitola Holka a kluk, s. 42–43.
  2. NOVOTNÝ, Michal. Hoch. Český rozhlas Regina, 2004-02-13, [cit. 2014-08-02]. Dostupné online.