horko – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ horko horka
genitiv horka hork
dativ horku horkům
akuzativ horko horka
vokativ horko horka
lokál horku horkách
instrumentál horkem horky
  1. teplota, kdy lidé pociťují nadměrné teplo

    • Letní horka lidem nesvědčí.
  2. teplota

  3. vedro, parno, (hovorově) hic

  4. mráz

stupeň tvar
pozitiv horko
komparativ horčeji
superlativ nejhorčeji
  1. nadměrně teplo

    • Je mi horko.
  2. nadměrné teplo