hranice – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte Hranice nebo hraniče.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hranice hranice
genitiv hranice hranic
dativ hranici hranicím
akuzativ hranici hranice
vokativ hranice hranice
lokál hranici hranicích
instrumentál hranicí hranicemi
  1. myšlená čára na zemském povrchu oddělující dva státy nebo jiné administrativní jednotky

    • Česko má hranice se čtyřmi státy.
  2. místo či hodnota, u níž nastává kvalitativní změna

    • Dostáváme se k hranicím lidských možností.
  3. narovnaná hromada dřeva

    • Hranice vzplála.
  4. státní hranice

  5. rozhraní

  6. hromada dřeva

  7. rozhraní, předěl, mez

  8. vatra, (nářečně) hráň, hraň, hráně