jíst – Wikislovník (original) (raw)
Oznamovací způsob
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | jím | jíš | jí | jíme | jíte | jedí |
Rozkazovací způsob
| osoba | číslojednotné | číslo množné |
|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. |
| jez | jezme | jezte |
Příčestí
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životnýi neživotný | ženský | střední | mužskýživotný | mužský neživotnýa ženský | střední | |
| činné | jedl | jedla | jedlo | jedli | jedly | jedla |
| trpné | jeden | jedena | jedeno | jedeni | jedeny | jedena |
Přechodníky
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženskýstřední | mužskýženskýstřední | |
| přítomný | jeda | jedouc | jedouce |
přijímat potravu ústy (zpravidla o člověku)
- Jím pravidelně pětkrát denně.
- V dětství jsem nejedl houby.
přijímat potravu
- angličtina: eat, (formálně) partake
- esperanto: manĝi
- estonština: sööma
- finština: syödä
- francouzština: manger
- italština: mangiare
- japonština: 食べる
- jorubština: jẹ
- ladino: komer, קומיר
- litevština: valgyti
- lotyština: ēst
- maďarština: eszik
- němčina: essen
- nizozemština: eten
- polština: jeść
- portugalština: comer
- ruština: есть
- slovenština: jesť
- srbština (cyrilice): јести
- staroslověnština: ꙗсти
- španělština: comer
- švédština: äta
- tagalština: kumain, kainin
- ukrajinština: їсти
- žemaitština: jiestė
pojídat, konzumovat, (u zvířat nebo vulgárně) žrát, (u dětí) papat, baštit, (v obecném jazyce, expresivně) futrovat (se), ládovat (se), cpát se, bagrovat, dlabat, tlačit, (částečně) (související) pošmáknout si
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „jíst“, s. 248–250.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-06]. Heslo jíst.