jít – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas jdu jdeš jde jdeme jdete jdou
budoucí čas půjdu půjdeš půjde půjdeme půjdete půjdou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
pojď / jdi pojďme / jděme pojďte / jděte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné šel šla šlo šli šly šla
trpné jit jita jito jiti jity jita

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
přítomný jda jdouc jdouce
minulý šed šedši šedše
  1. pohybovat se chůzí

    • Šel po ulici.
    • Šel do školky.
  2. přicházet

    • Šly mraky a dělaly se hory od západu, na které čekalo již obyvatelstvo přes patnáct let.[2]
  3. fungovat

    • Už ti jde televize?
  4. (jít o + akuzativ) neosobní podmět mít jako téma

    • Nevím, o co jde, ale asi to nebude nic důležitého.
  5. (hovorově) (jít po + lokál) útočit na někoho či snažit se jej poškodit

    • Když utíkal přes hranici, šli po něm pohraničníci se psy.
  6. pohybovat se chůzí

  7. chodit, (knižně) kráčet, ubírat se, rázovat

  8. fungovat, pracovat

  9. jednat se, běžet, týkat se, kráčet

  10. pronásledovat

  11. stát

  12. pomáhat

  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „jít“, s. 363, 364.
  2. Jaroslav Hašek: Inspektor dešťoměrného ústavu z Prahy