jezevec – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ jezevec jezevci
genitiv jezevce jezevců
dativ jezevci / jezevcovi jezevcům
akuzativ jezevce jezevce
vokativ jezevče jezevci
lokál jezevci / jezevcovi jezevcích
instrumentál jezevcem jezevci
  1. všežravý noční lesní savec z čeledi lasicovitých, zavalitého těla a samotářského způsobu života, s typickým černobílým zbarvením hlavy

  2. (přeneseně) samotářský, málo komunikativní muž, často starší

    • Otočil jsem se a sestoupil dolů, a když jsem vycházel, kdosi na mě zavolal… Haňťo, ty starej jezevče, co tomu všemu říkáš?[1]
  3. (železničářský slang) posunovací lokomotiva E 458.0[2]

  4. (zastarale, hanlivě) jezuita

  5. noční lasicovitá šelma z mírného podnebného pásma

  6. bručoun, mrzout, neruda, morous

  7. (lidově) jezovita, jezuvita

  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 78.
  2. HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „jezevec“, s. 83.