kočka – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte kocka nebo kócka.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kočka kočky
genitiv kočky koček
dativ kočce kočkám
akuzativ kočku kočky
vokativ kočko kočky
lokál kočce kočkách
instrumentál kočkou kočkami

  1. domácí zvíře, druh Felis catus

    • Naše kočka se jmenuje Micka.

  2. šelma z čeledi kočkovitých se zatahovacími drápy a výrazně plochým čenichem

    • Rys ostrovid je divoce žijící kočka.
    • Setkání s velkými kočkami může být člověku osudné, obzvláště pokud jsou zraněné nebo kojí mláďata.

  3. (hovorově, expresivně) pohledná dívka nebo žena

    • Kačka je kočka.
    • Za takovouto kočkou se každý rád otočí.

  4. lidový název vrby jívy

  5. (dříve) útočná obléhací věž[1]

  6. (zřídka) kocovina[2]

    • Polní kurát byl stižen dokonalou kočkou a naprostou depresí.[3]

  7. (slangově, v elektrotechnice) transformátor

  8. (v technice) pojízdný vozík jeřábu se zdvihacím ústrojím

  9. druh důtek

  10. domácí zvíře

  11. dívka

  12. (expresivně) číča, micka

  13. —

  14. šťabajzna, kus

  15. —

  16. (dříve) kocour, (dříve) želva[1]

  17. —

  18. —

  19. —

  1. 1 2 TOMIČ, Ladislav. Čas války: válečná technika. Curia Vitkov, 2005-01-30, [cit. 2025-03-07]. Dostupné online.
  2. ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo kočka.
  3. ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války