kocour – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kocour kocouři
genitiv kocoura kocourů
dativ kocouru / kocourovi kocourům
akuzativ kocoura kocoury
vokativ kocoure kocouři
lokál kocouru / kocourovi kocourech
instrumentál kocourem kocoury
  1. samec kočky

  2. samec kočkovité šelmy vůbec

  3. ruční okružní pila

  4. samec kočky

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kocour kocoury
genitiv kocoura kocourů
dativ kocouru kocourům
akuzativ kocour kocoury
vokativ kocoure kocoury
lokál kocouru kocourech
instrumentál kocourem kocoury
  1. šmouha na stěně vzniklá chybnou technikou malby

  2. samčí květenství vrby jívy s prašníky

  3. druh hoblíku

  4. (dříve) útočná obléhací věž[1]

  5. (dříve) kočka, (dříve) želva[1]

  6. 1 2 TOMIČ, Ladislav. Čas války: válečná technika. Curia Vitkov, 2005-01-30, [cit. 2025-03-07]. Dostupné online.