komín – Wikislovník (original) (raw)
Možná hledáte Komín, komin nebo kominn.
IPA: [kɔmiːn]
ko-mín
Z latinského slova caminus nebo řeckého slova κάμινος (kaminos).
- rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | komín | komíny |
| genitiv | komína / komínu | komínů |
| dativ | komínu | komínům |
| akuzativ | komín | komíny |
| vokativ | komíne | komíny |
| lokál | komíně / komínu | komínech |
| instrumentál | komínem | komíny |
část zařízení, stavby, resp. samostatná stavba sloužící k odvádění spalných zplodin z topenišť
- Kominík nám vyčistil komín.
(přeneseně) protáhlý, úzký prostor, připomínající komín (1)
- Sestoupili jsme do jeskyně asi dvacet metrů dlouhým komínem.
(přeneseně) věc připomínající tvarem komín (1)
- Vyskládal komíny z knih.
zařízení odvádějící kouř
- angličtina: chimney, stack
- francouzština: cheminée ž
- hebrejština: אֲרֻבָּה ž
- lotyština: skurstenis
- němčina: Schornstein m, Kamin m, Rauchfang m, Esse ž, Schlot m
- polština: komin m
- romština: kominos m, thuvalo m, sadzalo m
- ruština: труба ž
- řečtina: καπνοδόχος ž
- slovenština: komín m
- španělština: chimenea ž
- švédština: skorsten c