kontext – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [kɔntɛkst]
kon-text
rod mužský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kontext | kontexty |
| genitiv | kontextu | kontextů |
| dativ | kontextu | kontextům |
| akuzativ | kontext | kontexty |
| vokativ | kontexte | kontexty |
| lokál | kontextu | kontextech |
| instrumentál | kontextem | kontexty |
text, v němž se vyskytuje určité slovo a který určuje význam tohoto slova nebo umožňuje upřesnit jeho význam
okolnosti, které určují, upřesňují či objasňují význam události
text
—