kredenc – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte kredens.

• IPA: [ˈkrɛ.dɛnt͡s]

• kre-denc

Z latinského credentia („víra“), odkud vzniklo např. i italské credenza („víra, důvěra“). Ve středověku panovníci nechávali ochutnávat pokrmy a nápoje dříve, než je sami požívali; přenesením významu se slovem credentia kromě ubezpečení, že pokrmy otrávené nejsou, označovalo i samotné ochutnávání, ve staré češtině označované slovesem kredencovati.[1] Z toho se později vyvinul význam „servírovací stolek“ a z něj pak dnešní „skříň na nádobí či potraviny“.[2]

• kredence

• (častěji) rod ženský

• (řidčeji) rod mužský neživotný

1. kuchyňská skříň na nádobí

   • Několikrát šlehnul jeho zrak obloukem ku kredenci, u níž seděl pan štábní lékař.[3]

2. (zastarale) bufet, rychlé občerstvení

3. (církevní) postranní stolek na nádoby poblíž oltáře

4. (archaicky) ochutnání pokrmů s cílem vyloučit, že jsou otrávené

5. (archaicky) nádobí

6. kuchyňská skříň

   • angličtina: Welsh dresser, china hutch, cupboard, buffet, sideboard
   • francouzština: vaisselier m, buffet m, crédence ž
   • italština: credenza ž
   • němčina: Anrichte ž, Kredenz ž
   • polština: kredens m
   • ruština: сервант m, буфет m
   • řečtina: σερβάν s, μπουφές m, σερβάντα ž
   • španělština: aparador m, alacena ž

7. příborník

8. bistro

9. —

10. —

11. —

• kredencká

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo kredenc.

1. ↑ L., R.. Kredenc. Naše řeč, 1921, roč. 5, čís. 8, s. 251. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
2. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „kredenc“
3. ↑ Jan Neruda: Povídky malostranské, povídka Pan Ryšánek a pan Schlegl

• Článek Kredenc ve Wikipedii