kruh – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kruh kruhy
genitiv kruhu kruhů
dativ kruhu kruhům
akuzativ kruh kruhy
vokativ kruhu kruhy
lokál kruhu kruzích
instrumentál kruhem kruhy
  1. plocha ohraničená kružnicí

    • Plocha kruhu o jednotkovém poloměru je rovna Ludolfovu číslu.
  2. předmět o tvaru podobném kružnici

    • Dnes budeme v tělocvičně cvičit na kladině a na kruzích.
  3. (přeneseně) skupina osob se společnými rysy

    • Nejčastěji se pohybuje v uměleckých kruzích.
  4. kolo

  5. kolo

  1. chléb, chleba