kvést – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas kvetu kveteš kvete kveteme kvetete kvetou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
kveť kveťme kveťte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné kvetl kvetla kvetlo kvetli kvetly kvetla
trpné kveten kvetena kveteno kveteni kveteny kvetena

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
přítomný kveta kvetouc kvetouce

  1. (o rostlinách) mít otevřené květy

  2. (přeneseně) dobře se dařit (někomu)

  3. (kvést z koho) (expresivně, obrazně, hovorově) být velmi rozčilený, podrážděný nebo udivený (často v negativním smyslu)

  4. mít květy

  5. —

  6. prosperovat

  7. vykvést, jít do vrtule, být zralý na blázinec, být zralý na švestku, růst, rozčilovat, nechápat, vytáčet, šílet