man – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte mán, mån, män, Man, MAN, Mann, Maan nebo maan.

Z německého Lehnsmann.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ man mani / manové
genitiv mana manů
dativ manu / manovi manům
akuzativ mana many
vokativ mane mani / manové
lokál manu / manovi manech
instrumentál manem many
  1. (historicky) leník, vazal
    • Válečná tato výprava se zdařila, neboť Krakov i celé Malopolsko bylo opanováno vojskem českým, a poražený Vladislav Lokietek musil poddati se králi českému jako man koruny české.[1]
  1. genitiv plurálu substantiva mana

Ze staroanglického mann, srovnej německé Mann, švédské man, norské mann, dánské mand, islandské maður, faerské maður, nizozemské man.

pád \ číslo singulár plurál
nominativ man men

  1. muž; dospělý člověk mužského pohlaví

    • There is a young man. – Tam je (nějaký) mladý muž.

  2. člověk; všechny lidské bytosti

    • prehistoric man

  3. hrací kámen ve figurkových deskových hrách, například šachy

  4. woman, boy

  5. animal

  6. –

  1. neosobní zájmeno vyjadřující obecnou osobu nebo neurčitý podmět
    • Man muss gut aufpassen, um nichts schlechtes zu sagen. – Člověk musí dávat dobrý pozor, aby neřekl nic špatného.
    • Wie sagt man es auf Deutsch? – Jak se to řekne německy?
  1. akuzativ zájmena me
    • Ajci man kernas, kaj la iľom romňake. – Tak dlouho mě přesvědčovali, až jsem se s ní oženil.
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ man mannen män männen
genitiv mans mannens mäns männens
  1. muž
  2. manžel

  1. jeden, někdo, člověk (neurčitý podmět)

    • Man lär så länge man lever. – Člověk se učí celý život.

  2. ↑ František Sláma: Dějiny Těšínska