miminko – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ miminko miminka
genitiv miminka miminek
dativ miminku miminkům
akuzativ miminko miminka
vokativ miminko miminka
lokál miminku miminkách
instrumentál miminkem miminky
  1. (expresivně) nemluvně

    • Mrak nepřelétl pánů čela, když přišla její maminka a miminko jí přinášela, jež kryla pestrá peřinka.[1]
  2. nemluvně

  3. prcek, mrně, (neutrálně) kojenec, nemluvně, děťátko, (knižně) robě, robátko

  1. Pod řemeny, Matěj Anastasia Šimáček