mlátit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas mlátím mlátíš mlátí mlátíme mlátíte mlátí

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
mlať mlaťme mlaťte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné mlátil mlátila mlátilo mlátili mlátily mlátila
trpné mlácen mlácena mláceno mláceni mláceny mlácena

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
přítomný mlátě mlátíc mlátíce
  1. zasypávat, častovat silnými ranami, intenzivně bít

    • Mlátil svoji manželku i děti - a nejenom tehdy, když se opil.
    • Přestaň už, prosím tě, mlátit do té popelnice - kdo to má pořád poslouchat!
  2. (intranzitivně i tranzitivně) systematickými údery do shromážděných klasů obilí oddělovat zrno od plev

    • Sedláci začínají letos mlátit dříve než v předchozích letech.
  3. třískat, bít, řezat