mrknout – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas mrknu mrkneš mrkne mrkneme mrknete mrknou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
mrkni mrkněme mrkněte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné mrkl / mrknul mrkla / mrknula mrklo / mrknulo mrkli / mrknuli mrkly / mrknuly mrkla / mrknula

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý mrknuv mrknuvši mrknuvše

  1. krátce zavřít jedno nebo obě oči

    • Otočil se a významně na ni mrknul.

  2. (hovorově) (mrknout na + akuzativ) (mrknout + kam) podívat se na něco

    • Musím ještě skočit na půdu a mrknout se, jestli tam nezůstala otevřená okna.

  3. —

  4. juknout