mrtvý – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte mrtvy nebo mŕtvy.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ mrtvý mrtví
genitiv mrtvého mrtvých
dativ mrtvému mrtvým
akuzativ mrtvého mrtvé
vokativ mrtvý mrtví
lokál mrtvém mrtvých
instrumentál mrtvým mrtvými

  1. zemřelý člověk

    • Na bojišti ležel jeden mrtvý vedle druhého.

  2. zemřelý člověk

  3. nebožtík, mrtvola

číslo jednotné množné
pád \ rod mužskýživotný mužskýneživotný ženský střední mužskýživotný mužskýneživotný ženský střední
nominativ mrtvý mrtvý mrtvá mrtvé mrtví mrtvé mrtvé mrtvá
genitiv mrtvého mrtvého mrtvé mrtvého mrtvých mrtvých mrtvých mrtvých
dativ mrtvému mrtvému mrtvé mrtvému mrtvým mrtvým mrtvým mrtvým
akuzativ mrtvého mrtvý mrtvou mrtvé mrtvé mrtvé mrtvé mrtvá
vokativ mrtvý mrtvý mrtvá mrtvé mrtví mrtvé mrtvé mrtvá
lokál mrtvém mrtvém mrtvé mrtvém mrtvých mrtvých mrtvých mrtvých
instrumentál mrtvým mrtvým mrtvou mrtvým mrtvými mrtvými mrtvými mrtvými
nominativ (jmenný tvar) mrtev mrtev mrtva mrtvo mrtvi mrtvy mrtvy mrtva
akuzativ (jmenný tvar) mrtva mrtev mrtvu mrtvo mrtvy mrtvy mrtvy mrtva
stupeň tvar
pozitiv mrtvý
komparativ mrtvější
superlativ nejmrtvější

  1. který přestal žít, zemřelý, zbavený života

    • Bojiště bylo poseto mrtvými vojáky.
    • "Mrtvý indián - dobrý indián," říkávali prý někteří na Divokém západě.

  2. (přeneseně) o který již všichni ztratili zájem, který už nikoho nevzrušuje

    • Tahle záležitost je podle mě už dávno mrtvá, tak se přestaň snažit ji křísit.

  3. (přeneseně, expresivně, hovorově) unavený, fyzicky vyčerpaný

    • Člověče, po tom pochoďáku jsme všichni byli úplně mrtví.

  4. nežijící

  5. zemřelý, zesnulý, (o zvířeti) zdechlý, chcíplý

  6. vyčpělý, (hovorově, expresivně) odkecaný

  7. hotový, tuhý, doražený