na – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte ńa, ña, n̈a, n̪a, ŋa, ȵa, nā, ná, nǎ, nă, nâ, nã, nà, nả, nä, nå, na̱, nạ, nǟ, ña̱, ŋá, na-, n-a, -na, -na-, .na, na., n.a., n:a, n/a, 'na, n'a, -'na, n’â, ná-, -ña, -ná, -nä, -ną, -ná-, Na, nA, NA, Ña, Nā, N.A., Na-, -NÁ nebo -NAʼ.

  1. (na + lokál) označuje polohu na povrchu něčeho
    • Na stole leží čtyři kancelářské sponky.
    • Jeden z obrazů již nevisel na zdi, nýbrž byl opřený o pohovku.
  2. (na + akuzativ) označuje pohyb směrem na povrch něčeho
    • Položila na televizor zelený kolíček na prádlo. Co tím myslela?
  3. (na + akuzativ) vyjadřuje účel, cíl či směřování činnosti
    • Jdeš s námi na pivo?
    • Na takovou opičárnu se vám já můžu klidně vykašlat.
    • Zašli jsme do muzea na prohlídku slavných sbírek.
  4. (na + lokál) vyjadřuje účel činnosti nebo věci
    • Měl ho na starosti.
  5. (na + akuzativ) vyjadřuje prostředek, nástroj činnosti
    • Hrála na piano.
  6. (na + akuzativ) vyjadřuje časové určení
    • Na podzim padá listí se stromů.
  7. (na + akuzativ) vyjadřuje pohnutku, popud
    • Neotevřu na zvonění, na klepání, na volání, na hvízdání, na kopání do dveří, listonoška, kamarádi, snoubenka i pojišťovák tomu, že teď nejsem doma, uvěří[1]
  8. (na + lokál) nahrazuje předložku v
    • Na sále je k dispozici občerstvení.
  9. (na + akuzativ) zdůrazňuje určité přibližné množství
    • Takových případů je známo na tisíce.
  10. (na + akuzativ), (na + lokál) nahrazuje předložku do resp. v ve spojení s některými geografickými názvy
  1. na povrchu
  2. směrem na povrch
  3. účel
    • angličtina: for
    • francouzština: pour
    • italština: per
    • němčina: für
    • slovenština: na
  4. —
  5. —
  6. určení času
    • angličtina: in
    • francouzština: à, en
    • slovenština: na
  7. —
  8. —
  9. —

  1. (hovorově) vybízí k tomu, aby si od mluvčího něco vzala osoba, které tyká

    • Na, tady máš ty peníze.

  2. tumáš

  3. tumáš, prosím

  1. ISO 639-1 kód naurštiny

  2. nau

Etymologické zdroje podávají dva různé výklady. Aleksander Brückner uvádí, že slovo pochází z pruského no, z gótského ana, německého an. Izabela Malmorová poukazuje na celoslovanské na (české na, ruské на) a uvádí praslovanský původ ve slově *na (srovnej s litevským nuō (od, z), lotyšským nuo (od)), z praindoevropského *nō vyvinutého z praindoevropského *anō, a to z praindoevropského *an (nahoru).[2][3]

  1. na
    • Kot wygrzewał się na piecu. – Kočka se vyhřívala na peci.

Srovnej např. italské nella se stejnými funkcemi.

  1. spojení předložky en a členu určitého a

  1. ne

  2. ha

  1. na
  1. na
  1. a
  1. rozvíjí podstatné jméno pomocí přídavného jména
    • matangkad na kapatid - vysoký sourozenec
    • kapatid na matangkad - vysoký sourozenec
    • maliit na babae[4] – malá žena
  2. rozvíjí podstatné jméno pomocí základní nebo řadové číslovky

Používá se v případě, kdy slovo předcházející partikuli končí na souhlásku, kromě souhlásky n. Pokud slovo předcházející partikuli končí na souhlásku n, použije se partikule -g, pokud slovo předcházející partikuli končí na samohlásku, použije se partikule -ng. Pro vyjádření přivlastnění pomocí osobních zájmen SA(Wikiknihy) se na rozdíl od partikulí -ng a -g nepoužívá, protože žádné osobní zájmeno SA nekončí na souhlásku, kromě souhlásky n.

  1. -ng, -g

  2. -ng, -g

  3. už

  4. teď

  5. ↑ Ivan Mládek: Černá hodinka

  6. ↑ BRÜCKNER, Aleksander. Słownik etymologiczny języka polskiego. Krakow : Krakowska Spółka Wydawnicza, 1927. (polsky)

  7. ↑ MALMOR, Izabela. Słownik etymologiczny języka polskiego. Warszawa – Bielsko-Biała : Wydawnictwo Szkolne PWN ParkEdukacja, 2009. Heslo zima. ISBN 978-83-262-0146-2. S. 278. (polsky)

  8. 1 2 3 Tagalog - A Complete Course for Beginners. [s.l.] : Living Language, 2007. 272 s. ISBN 978-1400023493. S. 34.