nutný – Wikislovník (original) (raw)

číslo jednotné množné
pád \ rod mužskýživotný mužskýneživotný ženský střední mužskýživotný mužskýneživotný ženský střední
nominativ nutný nutný nutná nutné nutní nutné nutné nutná
genitiv nutného nutného nutné nutného nutných nutných nutných nutných
dativ nutnému nutnému nutné nutnému nutným nutným nutným nutným
akuzativ nutného nutný nutnou nutné nutné nutné nutné nutná
vokativ nutný nutný nutná nutné nutní nutné nutné nutná
lokál nutném nutném nutné nutném nutných nutných nutných nutných
instrumentál nutným nutným nutnou nutným nutnými nutnými nutnými nutnými
nominativ (jmenný tvar) — — — nutno — — — —
akuzativ (jmenný tvar) — — — nutno — — — —
stupeň tvar
pozitiv nutný
komparativ nutnější
superlativ nejnutnější

  1. podmiňující vykonání nějaké akce, vyžadovaný potřebou, konvencí či autoritou

    • Do zavazadel si vezměte potřeby nutné pro přenocování v jeskyni.
    • Zkus to třeba brát jako takové nutné zlo.
    • Jak často našel jsem tam po těžkých parlamentárních bojích duševní klid a nutnou vzdálenost, abych objektivněji mohl viděti, co dělal jsem sám, co dělali jsme my všichni a co dělati bychom měli v budoucnu[1]

  2. vyplývající ze zákonitostí dané situace, vyžadovaný okolnostmi

    • Zhroucení finančních trhů bylo nutným důsledkem předchozích spekulací.

  3. nezbytný

  4. nevyhnutelný

  5. nezbytný

  6. nevyhnutelný, zákonitý

  1. ↑ Karel Kramář: Poznámky o české politice/Předmluva