ocas – Wikislovník (original) (raw)

• IPA: [ɔt͡sas], ocas? • info

• ocas

Původ slova není jasný. Jako nejpravděpodobnější se zdá výklad Jungmanna, podle nějž je odvozeno od slovesa cásati tj. metat, házet souvisejícího s tím, že zvířata ocasem pohazují, pohybují.[1]

• (v obecném jazyce, nářečně) vocas

• rod mužský neživotný

1. výrůstek některých živočichů na zadním konci těla, pokračování páteře

2. (vulgárně) penis

3. dojezd, doznívání, zbytkový vjem

   • Víčko skrývá tuhou tmavou hmotu, která má zvláštní nakyslý ocas v chuti a vůně jahod se zdá vzdálená.[2]
   • pokud to nepřeženete s poměrem čistého a zefektovaného zvuku, neuslyšíte ani ten nepříjemný ocas, kterým trpí spousta reverbů v podobné cenové relaci[3]

4. (slangově) nepříjemná chuť destilátu způsobená přítomností pozdních destilačních frakcí (nebo ona frakce samotná, dokap)

   • Košt se naplno rozjíždí. „Když má slivovice ocas, je to hodně špatné,“ povídá hodnotitel[4]
   • Destilát […] Musí vonět po daném ovoci, nesmí být cítit výrazně lihem ani po acetonu, což je věcí první jímané frakce destilátu neboli úkapu. Nesmí však být ani nakyslý, což bývá součástí třetí jímané frakce destilátu – dokapu, na Moravě nazývaného „ocas“.[5]

5. výrůstek, pokračování páteře

   • angličtina: tail
   • estonština: saba
   • finština: häntä
   • francouzština: queue ž
   • italština: coda ž
   • japonština: 尾, 尻尾
   • latina: cauda ž
   • litevština: uodega ž
   • němčina: Schwanz m, Schweif m
   • polština: ogon m
   • romština: pori ž
   • ruština: хвост m
   • slovenština: chvost m
   • staroslověnština: опашь ž
   • španělština: rabo m, cola ž

6. —

7. —

8. ohon, chvost, oháňka, u vysoké zvěře kelka, u zajíců pírko, u veverky chvostík, u hranostaje proutek, u jezevce štětec, u dravých ptáků rejdovák, u tetřeva tatrč[6]

9. pták, šulín, kokot

10. —

11. —

• ocaska

• ocasní

• ocasatý

• ocásek

• bezocasý

• dvouocasý

• devítiocasý

• dlouhoocasý

• krátkoocasý

• tenkoocasý

• tlustoocasý

• vocasný

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-17]. Heslo ocas.

1. ↑ HAVLOVÁ, Eva. České slovo ocas a jeho sémantický vývoj. Naše řeč, 1992, roč. 75, čís. 1, s. 31–41. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
2. ↑ Nejídlo aneb Výmluvy výrobců šizených potravin, Reportér Magazín, 15.03.2015
3. ↑ Muzikus: magazín pro muzikanty. Praha: Muzikus, 2006(4), s. 86. ISSN 1210-1443. (webová verze)
4. ↑ Na největší český košt dorazila do Vizovic i pálenka z mrkve, byla dobrá, iDnes.cz Zlín, 22.08.2016
5. ↑ Javornická palírna, TZB-info
6. ↑ NEPIL, František: Lišky dobrou noc, strana 43-45, ISBN 978-80-242-4387-0

• Článek Ocas ve Wikipedii
• Téma Ocas ve Wikicitátech